WASHINGTON/PRAHA Na základně Fort Hood se včera konala za účasti amerického prezidenta Baracka Obamy zádušní mše za dvanáct vojáků a jednoho civilního zaměstnance, kteří byli ve čtvrtek zastřeleni majorem armády USA Nidalem Malikem Hasanem.
Malik, který byl při zásahu policie zneškodněn čtyřmi střelami, se v pondělí probral z kómatu k vědomí v armádní nemocnici v San Antoniu a včera pětadvacet minut hovořil se svým obhájcem Johnem Galliganem. „Příliš jsme o střelbě na Fort Hood nemluvili,“ řekl Galligan americké televizní stanici CNN. „Lékaři budou mít ještě mnoho práce,“ dodal ke zdravotnímu stavu svého klienta. Podle mluvčího nemocnice je ale Hasan, který byl v sobotu odpojen od dýchacích přístrojů, při vědomí a schopen hovořit i s vyšetřovateli.
Americká FBI včera na základě dosavadního vyšetřování uvedla, že Hasan nebyl součástí žádného širšího teroristického spiknutí. Ale už v roce 2008 se Hasan stal předmětem sledování amerických zpravodajských služeb, protože si v deseti až dvaceti případech vyměnil e-maily s imámem Anwarem al-Awlakim, radiálním islámským kazatelem z mešity ve Virginii. Podle agentů, kteří elektronickou poštu Hasana tehdy zkoumali, v nich nebyla řeč o násilí. A odpovídala práci majora, který jako psychiatr zkoumal posttraumatický stres amerických vojáků, kteří se vrátili z Iráku a Afghánistánu.
Pracovníci FBI také dodali, že i kdyby tehdy začali Hasana sledovat a vyšetřovat jeho kontakty, vražedné střelbě z minulého týdne by stejně nedovedli zabránit.
Al-Awlaki, který dnes žije v Jemenu a má webovou stránku, kde ostře kritizuje americkou vládu, označil majora Hasana za vzor pro všechny muslimy v armádě Spojených států. „Jediným způsobem, kterým může muslim ospravedlnit svou službu v americké armádě, je pokračovat ve stopách mužů, jakým byl Nidal,“ uvedl duchovní. Islámskému kazateli dali před časem zákaz přenášet kázání do Velké Británie prostřednictvím telekonference, protože v nich vyzýval k útokům na britské jednotky a velebil islámské teroristické skupiny.
Stopa, nebo ne?
Do al-Awlakiho mešity ve Virginii chodili před rokem 2001 spolu s Hasanem i i dva pozdější atentátníci z 11. září. Vyšetřovatelé stopu původně považovali za důležitou pro objasnění motivů útočníka.
Americká média však přinesla výpověď jednoho z muslimských kolegů Hasana ze základny, podle něhož Hasanovi „zářily oči“, když hovořil o al-Awlakim a vyznával se z obdivu k jeho učení.
Podle některých informací jedním z motivů vražedného útoku majora Hasana mohl být strach před nasazením v Afghánistánu či Iráku, které mu údajně hrozilo.
