Za léčením není třeba jezdit do Ameriky, vzkazuje onkologickým pacientům předseda České onkologické společnosti prof. Jiří Vorlíček v reakci na poplašnou zprávu o stavu tuzemské onkologie.
Kvalita péče je u nás stejná jako na Západě.
* LN Veřejností v poslední době otřásla informace otištěná v odborném časopise Lancet Oncology, která říkala, že Česko je v léčbě nádorových onemocnění mezi evropskými státy a USA na třetím místě od konce. Ukázalo se však, že tyto výsledky pramení z chybných dat, která autoři dostali od partnerů v České republice. Odborná onkologická společnost dala najevo, že chce najít viníka, mluvilo se i o trestním oznámení. Jaká je situace dnes?
Ukázalo se, že za všechno může úředník z Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), který byl pod zaslanými daty podepsaný. Naprosto nepochopitelně poslal data o onkologických pacientech pouze ze dvou krajů republiky, a ještě neúplná. Nechápu, proč to udělal, když Česká republika má k dispozici kompletní data z Národního onkologického registru od roku 1976. Původně jsem chtěl podat trestní oznámení na neznámého pachatele, ale teď, když už známe viníka, čekáme na vyjádření nadřízeného, tedy ministerstva zdravotnictví. Už slíbili, že zjednají nápravu. Myslím si, že ten člověk by už v ÚZIS dále neměl pracovat.
* LN Šlo o dezinterpretaci dat o léčbě nemocných v letech 1995 až 1999. Něco podobného se ovšem stalo už v roce 2003, kdy se zasílala data pro statistiky z dřívějších dob. O co šlo?
Byla to v podstatě stejná chyba, úředník poslal dál neúplná data. To se podle mě nedá tolerovat. Ten úředník je člověk, který za čísly nevidí pacienty, je to od něj velmi odlidštěný přístup. Znepokojil několik set tisíc onkologických pacientů.
* LN Jak na informace tisku o tom, že se u nás uzdraví necelá polovina žen a jen třetina mužů, reagovali pacienti?
Dostal jsem asi třicet e-mailů a volaly mi desítky lidí. Ptali se ovšem nejen mě, ale i svých onkologů.
* LN Co jste jim odpovídal?
Psal jsem jim většinou v duchu prohlášení, které jsme poslali do médií - tedy že léčba onkologicky nemocných pacientů je tu na evropské úrovni a že nemocní dostávají takovou léčbu, jakou jejich nemoc vyžaduje. Nechal jsem na tom, stejně jako ostatní kolegové-onkologové, hodně času, který jsme mohli věnovat něčemu jinému.
* LN V úspěšnosti léčby onkologicky nemocných jsme dokonce nad evropským průměrem. Mezi ženami s rakovinou prsu přežije pět let přes 80%léčených nemocných oproti 79,5 % průměru ve světě, v léčbě rakoviny tlustého střeva a konečníku jsme dokonce skoro 4 % nad průměrem s 57,1 % vyléčených. Čím to je? Jsou Češi více uvědomělí, nebo umějí lépe využívat preventivních vyšetření?
Můžeme být hrdí na screeningový program pro záchyt rakoviny prsu pro ženy mezi 45. a 69. rokem. Funguje u nás velmi dobře, a když na něj ženy jednou za dva roky poctivě přijdou, je velká šance na včasný záchyt a vyléčení. Bohužel, screeningových programů stále ještě nevyužívá tolik žen, kolik bychom si představovali.
* LN Na to, že u nás screening spolehlivě funguje a žádná žena, která dochází pravidelně ke gynekologovi, by teoreticky neměla onemocnět rakovinou děložního čípku, je ale stále poměrně dost nemocných. V rámci prevence se lidem nad 50 dělají u praktického lékaře navíc i testy na okultní krvácení či karcinom prostaty...
Ono je to složitější. Není třeba pravda, že žena, která dochází pravidelně ke gynekologovi, nemůže dostat rakovinu děložního čípku, pouze se výrazně snižuje pravděpodobnost onemocnění. Stejně tak test na okultní krvácení, tedy krvácení nezachytitelné okem, má v prevenci rakoviny tlustého střeva a konečníku jen 20% účinnost. Rakovina střeva se nemusí projevit krvácením, ani okultním. A naopak, každý, komu lékař najde krev ve stolici, hned nemusí trpět rakovinou tlustého střeva. Ovšem na druhou stranu člověk by v takovém případě určitě měl absolvovat vyšetření konečníku a celého tlustého střeva kolonoskopií. Dobré výsledky máme se včasným záchytem rakoviny prostaty, která se dá rozpoznat z onkomarkerů při odběru krve. Takové odběry by měl nabízet každý praktický lékař mužům po šedesátce.
* LN V České republice dnes druhý rok funguje síť akreditovaných onkologických center, kde se centralizuje náročná onkologická léčba. Je tento systém v Evropě obvyklý?
Onkologická centra fungují v řadě evropských států i v Americe. Soustředění specializované péče do center je jediná možná cesta. Není totiž reálné, aby i nejsložitější případy rakoviny dobře léčily všechny nemocnice.
* LN Jak se k tomu stavějí pacienti, kteří musejí za léčbou dojíždět?
Jde o to, jak to pacientovi vysvětlíte. Navíc se snažíme, aby běžnou léčbu prováděli onkologové v místě bydliště pacienta. Jejich funkce je důležitá a nezastupitelná. Ovšem platí, že když člověk jednou nemoc dostane a chce se vyléčit, na specializované pracoviště přijede v případě potřeby odkudkoli.
* LN Ptám se hlavně proto, že podle koalice Cancer United jsou i v rámci Evropy stále velké rozdíly podle toho, kde se člověk léčí. Jinými slovy, míra šance na přežití záleží na tom, kde člověk žije, kde se léčí.
Ano, skutečně je rozdíl v tom, kde se člověk léčí. Lidé by měli dostávat informace o tom, kolik stejných diagnóz bylo v té či oné nemocnici léčeno. Když se dozví, že pět, měl by hledat jinou nemocnici, když jde o šedesát případů, může být klidnější. Ovšem stále platí, že ne každý pacient musí být léčen ve specializovaném onkologickém centru.
* LN Znám několik pacientů v pokročilém stadiu nemoci, kteří se upnuli na USA a odjeli se léčit tam. Je tamní onkologie opravdu tak dobrá, že si dokáže poradit i s pokročilým onemocněním, které se v Česku už nedá vyléčit?
Evropská onkologie je v řadě center srovnatelná s americkou a ani v případě pokročilých stadií nádorového onemocnění není třeba vyhledávat léčbu v Americe. Měl jsem kamaráda Čechoameričana, který zemřel v Chicagu, kde dlouhodobě žil a byl dobře pojištěný. Tam mu řekli, že jeho nádor už nebudou léčit, protože to stejně nemá cenu. Ani u nás bychom jej nezachránili, ovšem dokázali bychom mu prodloužit život zhruba o půlrok. Platí ale, že většinu onemocnění v pokročilém stadiu nevyléčí ani čeští, ani američtí onkologové.
* LN Médii čas od času proběhne informace, že kvůli velké finanční zátěži pro pojišťovnu nedostanou všichni čeští pacienti tu nejlepší péči, již by dostat mohli. Setkáváte se s tím i ve své praxi?
Dříve tomu tak opravdu bylo. Dnes je ovšem politika Všeobecné zdravotní pojišťovny taková, že onkologickým pacientům proplatí veškerou léčbu, kterou potřebují. Ovšem musí být předepsaná komplexním onkologickým centrem. Tak bude mít pojišťovna jistotu, že je předepsaná správně, v komplikovaných případech po konzultacích s dalšími zkušenými onkology či s nejnovějšími internetovými zdroji.
***
Rakovina v číslech *V roce 2004 přibylo v ČR 68 641 lidí (z toho 34 759 mužů) s nádorovým onemocněním. * Nejčastějšími nádory u mužů i žen jsou tzv. jiné nádory kůže, obvykle bazaliomy, které však téměř nemetastazují a dají se vyléčit drobnou operací nebo ozářením. Nejčastějším zabijákem u mužů je tak rakovina plic (4687 případů) a tlustého střeva a konečníku (4621), u žen rakovina prsu (5628 případů). Zdroj: ÚZIS
Dnes je politika VZP taková, že onkologickým pacientům proplatí veškerou léčbu, kterou potřebují. I tu nejnáročnější.
O autorovi| Hana Slívová, redaktorka LN
