BERLÍN/PRAHA Němci by volili Obamu. To, co ukázaly nedávné ankety, potvrdila i včerejší návštěva Baracka Obamy v Berlíně.
Pravda, neobešlo se to bez komplikací, ale všechny ty diskuse o tom, jestli je, nebo není vhodné, aby řečnil u Braniborské brány, případně u Vítězného sloupu, byly zapomenuty, když večer promluvil ke dvěma stům tisíců lidí.
Šlo o jediné veřejné vystoupení v rámci jeho světového „turné“, během nějž zavítal na Blízký a Střední východ a do Evropy. A byla to efektní podívaná.
„Yes, we can“ Berlíňané Obamu u Vítězného sloupu přivítali heslem jeho vlastní kampaně: „Yes, we can“, tedy „Ano, my můžeme“. Demokratický kandidát na amerického prezidenta ve své řeči vyzval starý kontinent, aby stál po boku USA v jeho úsilí dosáhnout stability v Afghánistánu a čelit globálním hrozbám. „Amerika nemá lepšího partnera, než je Evropa,“ prohlásil Obama.
Obsah jeho projevu však nebyl tak důležitý jako obraz - kandidát na prezidenta řeční v srdci Evropy a jeho projev si přišly vyslechnout davy lidí. Obamův štáb doufá, že jejich šéf u voličů stoupne v ceně.
„Je to hotová hysterie. Chce ho tu vidět víc lidí než u nás,“ citovala agentura AP Američana, který se doma ve čtyřsettisícové Omaze zúčastnil dvou Obamových předvolebních mítinků. „Mám za to, že se tak pokouší lidem doma dokázat, že si ve světě stojí dobře,“ dodal.
Jestli ve světě, těžko říct, v Německu ale určitě. Podle posledních průzkumů by si ho jako příštího amerického prezidenta dokázaly představit plné tři čtvrtiny dotazovaných Němců.
Obamův republikánský soupeř John McCain včera na berlínské vystoupení svého rivala reagoval slovy, že on by raději pronesl projev v Německu „jako prezident Spojených států, než jako kandidát“.
Falešný dojem Němečtí politici se k Obamově návštěvě stavěli vesměs rezervovaně - koneckonců je to zatím „jen“ kandidát na prezidenta.
Přesto se mezi nimi našli i tací, kteří ji nadšeně vítali, jako například bývalý německý prezident Richard von Weizsäcker. „Poslední dobou získala řada z nás dojem, že Evropa už Ameriku nezajímá. Fakt, že k nám dnes přicestoval Obama a přednesl tu k lidem svůj projev, ale svědčí o tom, že to byl falešný dojem,“ citoval bývalého prezidenta deník Bild.
S německou kancléřkou Angelou Merkelovou, která se před jeho příletem postavila proti tomu, aby řečnil před Braniborskou branou, mluvil šestačtyřicetiletý černošský senátor hlavně o situaci v Afghánistánu a v Iráku.
Obama dal během své cesty po Středním východě najevo, že za klíčový považuje Afghánistán, který je dodnes základnou teroristů z Al Kajdy. A zřejmě v Berlíně sondoval, jestli může počítat i s německou podporou. Merkelová totiž po schůzce s ním zopakovala, že Němci neplánují poslat do Afghánistánu žádné bojové oddíly.
***
Problém s dějištěm Obamova projevu Obama chtěl původně řečnit u Braniborské brány. To ale němečtí politici v čele s kancléřkou Merkelovou odmítli vzhledem k symbolice místa (je tradičním dějištěm proslovů prezidentů, nikoliv kandidátů na prezidenta). Vítězný sloup byl vztyčen v druhé polovině 19. století na připomínku vítězství Pruska ve válkách s Rakouskem, Dánskem a s Francií, která je další Obamovou zastávkou na cestě po Evropě. Sloup původně stával jinde, současné místo mu vyhradil Adolf Hitler v souvislosti s plánovanou přestavbou Berlína na „hlavní město světa“ Germanii.
„Je to hotová hysterie. Chce ho tu vidět víc lidí než u nás doma.“
