První Android, nazvaný minimalisticky T-Mobile G1, se začne prodávat v USA už 22. října, na další trhy včetně toho českého se dostane v prvním čtvrtletí příštího roku. Jde však pouze o první demonstraci schopností celého systému.
Konkurenci má nový mobil víc než značnou. Nokia využívá svůj většinový podíl k tomu, aby prosadila Symbian, ostatní chytré telefony spoléhají většinou na Windows Mobile. Situace se ještě více zkomplikovala příchodem Apple iPhone, který je ale v porovnání se zmiňovanými systémy otevřený jen napůl. Veškeré další aplikace třetích stran se do něj dají nahrát pouze prostřednictvím AppStore. Firma tak má naprostou kontrolu nad tím, co si uživatelé do svého mobilu instalují. Na jednu stranu je tak zaručena relativně vysoká kvalita a funkčnost nabízených aplikací, na straně druhé to způsobuje prodlevy, než se vytvořené programy dostanou k zákazníkovi. Pro jejich vývojáře to má jeden nepříjemný následek: o zisky z prodeje se musí podělit s Apple.
Na podobný systém vsadil i Google. Pokud si do jakéhokoli telefonu s Androidem budete chtít nainstalovat další aplikace, musíte navštívit Android Market. Na jedné straně se tak Google snaží vytvářet telefon podle filozofie open source, na druhé ji svým centralistickým pojetím výrazně bourá.
S aplikacemi souvisí ostatně i další slabina celého projektu. Zatímco Nokia dodává svoje „symbianové telefony“ jako komplexní balíčky, v nichž nechybí žádný podstatný program (včetně třeba navigačního softwaru), u Androidu se zdá, že jeho uživatelé dostanou pouze základ, o jehož doplnění se budou muset postarat sami. Pro minoritní skupinu uživatelů, označovaných jako takzvaní „geekové“, to může být dobrá zpráva, obvyklý uživatel telefonu ale mnohdy ani neví, že v něm nějaký otevřený operační systém má.
Google předpokládá, že zacelí mnohé díry pomocí externích vývojářů. Uvolnil proto Software Developers Kit (SDK) – balíček, v němž lze vytvářet aplikace pro Androidy.
Také štědře podporuje tvůrce, například pořádáním soutěží o nejlepší aplikace.
Takovéto „outsourcování“ však s sebou přináší mnohé problémy. S narůstajícím počtem aplikací bude složité udržet jednotnost jejich ovládání a vzhledu. Pro méně technicky zdatné uživatele může nutnost instalace aplikací představovat další překážku. Lze rovněž předpokládat, že otevřenost operačního systému budou operátoři využívat pro „brandování“ přístroje, tedy doplnění vlastních log a odkazů na své služby. Nakolik je vám tato aktivita milá, posuďte sami.
Záleží na partnerech Pokud se podaří výše popsané problémy překonat, bude se muset Android poprat s dalším problémem: hardwarem. Uživatelé se při výběru nového telefonu orientují zejména podle jeho značky, která pro ně znamená zaběhlé způsoby ovládání. Lze si tedy jen stěží představit, že najdeme Android třeba v přístrojích Nokia, zvlášť když tento finský výrobce investuje nemalé částky do rozvoje Symbianu. Google se tak při výběru partnerů bude muset spolehnout na menší producenty mobilů, a proto nelze předpokládat, že by udělal nějaké výrazné zvraty v žebříčcích prodejů. Jeho uvedení tak znamená revoluci spíš pro odborníky, kteří si uvědomují konvergenci počítačů a mobilních telefonů. Běžného uživatele Android (alespoň v současné podobě) nejspíše příliš neosloví.
O autorovi| ONDŘEJ POHL, Autor je šéfredaktor časopisu Svět mobilů
