Cudní Angličané. O nich vypráví nejnovější kniha Iana McEwana On Chesil Beach. Ta byla mezi šesticí nominovaných na letošní Man Bookerovu cenu a brzy také již vyjde v českém překladu. V recenzích této komorní prózy, vyprávějící o novomanželích, byla zmíněna také báseň Philipa Larkina Annus Mirabilis: „Pohlavní styk začal poprvé/ ve třiašedesátém - ve chvíli/ (pro mě jste se však zpozdili),/ kdy skončil zákaz Chatterleyové/ a Beatles první LP stvořili.“
Proslulému anglickému básníkovi Philipu Larkinovi (1922-1985) zde vyšel před časem výbor Vysoká okna. Autor s tlustými skly brýlí a údajně velkou zálibou v pornografických fotografiích působil v univerzitní knihovně v Hullu. Tam s ním pracoval rovněž skotský básník Douglas Dunn (1942). O vydání jeho debutové sbírky Terry Street se zasadil právě Philip Larkin.
Nakladatelství BB art nyní v překladu Iva Šmoldase a Zdeňka Hrona vydalo výbor z Dunnovy poezie Terry Street a dál. Larkin a Dunn si jsou velmi blízcí svou civilností, řečeno s despektem některých kritiků „nízkým obzorem“, což je sousloví z jedné Larkinovy básně.
V debutové sbírce Douglas Dunn popisuje nejčastěji živé obrazy z ulice: „Okna se otvírají, všechna, noc je horká/ a nespavci, co kouří ve tmě,/ v ústech žhnoucí rudá světýlka,/ sčítají roky svých manželství.“
Ale že by tohle byl „nízký obzor“? „Ti, co je tajně milujeme, co o nás nikdy nevědí,/ co se s nimi děje? Jen tohle je známo./ Znenadání je nikdy nepotkáme v příjemných pokojích.“
O autorovi| Ondřej Horák redaktor LN
