Hospodářská krize se dotkla téměř všech profesí, nejvíce však řemeslníků a kvalifikovaných zaměstnanců ve strojírenství, jako jsou nástrojáři, zámečníci či svářeči, těžce dopadla také na montážní dělníky, pomocné pracovní síly, prodavače v obchodech, řidiče nákladních vozidel, kuchaře a číšníky.
Absolventi doplácejí nejčastěji na to, že nemají dostatek zkušeností. Počet uchazečů o zaměstnání se během ekonomické krize zvýšil asi o polovinu, jenže počet volných pracovních míst vhodných pro absolventy odborného školství klesl od ledna 2008 o celých 80 %.
Situace těchto absolventů, kteří hledají zaměstnání, je pak skutečně problematická. Asi 40 % vyučených se po odchodu ze školy zařazuje mezi nezaměstnané, a to i v případě, že mají učební obor s maturitou nebo si doplnili vzdělání nástavbovým studiem. Poněkud lepší je situace absolventů klasického maturitního studia na středních odborných školách. Ale skutečnost, že třetina těchto absolventů zůstává bez zaměstnání, je také znepokojující.
Bez dalšího vzdělávání to nejde Během letních měsíců začnou zaměstnání hledat noví absolventi. Z nich by se podle pracovníků úřadů práce měli snadněji uplatnit absolventi s vysokým a vyšším vzděláním. Situace se však různí v závislosti na oboru vzdělání.
Velké problémy lze nejčastěji očekávat u oborů, jejichž absolventi se objevují v evidenci nezaměstnaných dlouhodobě, jako jsou například obory gastronomické, zemědělské a službové. Kvůli útlumu výroby se velmi zhoršuje postavení absolventů v oborech orientovaných na strojírenství, elektrotechniku, telekomunikace a také výpočetní techniku, tedy v oblastech, kde byla dosud velká poptávka po absolventech a malá nezaměstnanost.
U vyučených absolventů je nejvyšší míra nezaměstnanosti u oborů kožedělných, obuvnických, dřevařských, textilních a oděvních, problémy jsou také u oborů gastronomických a dopravních. V maturitních oborech na tom jsou špatně také absolventi zemědělských a lesnických oborů. Trvale nejlepší postavení na trhu práce mají především absolventi oborů zdravotnických, veterinářství a stavebnictví.
Univerzálním požadavkem zaměstnavatelů na absolventy všech druhů škol je ochota dále se učit. V dalších požadavcích už se projevují rozdíly. Zatímco absolventi s výučním listem by měli být hlavně schopni porozumět pracovním instrukcím, absolventi s maturitní zkouškou by měli být zběhlí v používání výpočetní techniky. Absolventi vyšších odborných škol by vedle jiných kompetencí měli mít dobrý ústní a písemný projev. Schopnosti, dovednosti a znalosti absolventů s vysokoškolským diplomem by měly být všestranné a velmi důležitá je u nich znalost cizích jazyků, schopnost rozhodovat se a nést zodpovědnost.
Kampaně se neminuly účinkem Mediální i materiální podpora technických učebních oborů nadále trvá, některé podniky i v současné situaci podporují studium v těchto dříve nedostatkových oborech. Zřejmě také proto došlo po mnoha letech k nárůstu podílu žáků, kteří byli přijati do učebních oborů, a to zejména do stavebních, elektrotechnických, potravinářských a zemědělských oborů. U strojírenských oborů byl zaznamenán bohužel pokles a je pravděpodobné, že právě začátek krize nepříznivě ovlivnil zájem o tyto obory.
I když tedy podíl žáků v řadě učebních oborů vzrostl, podstatné bude, jestli tito vyučení po absolvování studia skutečně získají zaměstnání. Jen tak se podaří udržet zájem o profese, u kterých lze předpokládat, že po překonání recese budou opět perspektivní.
Vývoj počtu nezaměstnaných absolventů odborných škol (v tisících)
O autorovi| JIŘÍ VOJTĚCH, Autor pracuje v Národním ústavu odborného vzdělávání
