PRAHA Politik a ekonom Vladimír Dlouhý prožil vrchol své politické kariéry v polovině devadesátých let.
V 90. letech byl nejoblíbenějším českým politikem. V červnu 1997 odešel ze všech vládních i politických funkcí a od té doby působí jako poradce investiční banky Goldman Sachs a společnosti ABB.
Na roky v politice vzpomínal vždy rád. „Já se nechci nikdy úplně odpoutat od těch téměř osmi let, kdy jsem v politice byl. Už několikrát jsem řekl i napsal, že se nechci vzdávat odpovědnosti za špatná rozhodnutí. Já se k nim hlásím. Bez ohledu na omyly si totiž myslím, že jsem byl součástí něčeho skvělého,“ prohlásil například v rozhovoru pro HN. „Sama šance podílet se na takových změnách a nápravě špatné minulosti je něco výjimečného. A hospodářský vývoj potvrzuje, že jsem byl součástí týmu, který spoustu věcí udělal dobře. Samozřejmě, že ne všechny. Proto říkám: měl jsem se dobře tenkrát, bylo to báječné. A děkuji osudu, že se mám dobře i teď,“ dodal.
Odchodem z politiky jméno Dlouhého ale nezapadlo. Čas od času se vynořilo, především ve chvíli, kdy se hledal ideální kandidát na tu kterou funkci.
A tak se Dlouhý objevil třeba na seznamu aspirantů na místo velvyslance při EU. Tuto nabídku nakonec odmítl.
Jeho jméno také padlo, když se Mirek Topolánek rozhodl, že ve své vládě chce zřídit speciálního ekonomického místopředsedu kabinetu. Ato nedopadlo - Dlouhý nakonec zasedl jen v Topolánkově ekonomické radě NERVu.
„Ekonomika celého světa nyní prochází velkými změnami a bude dobré, pokud se v následujících dnech NERV pokusí najít zakotvení České republiky v měnícím se světě,“ vysvětlil nakonec Dlouhý, proč se rozhodl v NERVu zasednout.
Oponenti Dlouhému nikdy nevyčítali to, že by nerozuměl ekonomice. Nejvíce mu vytýkali jeho působení v komunistické straně. Do první polistopadové vlády přišel jako člen KSČ z Prognostického ústavu ČSAV.
„Stydím se za pár věcí ve svém životě. Jako každý. Když mě ale vzbudíte ve tři ráno a řeknete mi: „Dlouhý, za co se v životě stydíš?“, tak mezi prvními třemi věcmi, které mě napadnou, nebude moje členství v KSČ. A na druhé straně, když vám teď řeknu, že se nestydím, tak je to skoro neobhajitelný postoj, aspoň vůči některým lidem. Kdybych někdy měl cítit něco jako stud, tak to už bych musel stát proti těm, kteří seděli deset dvanáct let v lágru v Jáchymově a kutali uran. Ty ten režim tvrdě postihl,“ vysvětlovat nedávno v rozhovoru pro Lidové noviny.
A s tím, že nastoupil do politiky, problém neměl. „Kdo jiný byl připravený převzít tu zodpovědnost za první kroky než lidé z Prognostického ústavu? Já jsem chodil do OF s Václavem Klausem a s dalšími. A nezacházeli tam se mnou jako s komunistou. První, kdo se mě zeptal, zda bych šel do vlády, byl Václav Havel,“ dodal.
***
Dlouhý v datech Jeho politická kariéra skončila v 90. letech
V 70. letech vystudoval VŠE v Praze Pracovník Prognostického ústavu ČSAV: 1984 -1989 Místopředseda vlády ČSSR/ČSFR: 1989 - 1990 Postupně byl ministrem hutnictví, strojírenství a elektrotechniky (ČSFR), ministerstva paliv a energetiky (ČSFR) a ministerstva zemědělství a výživy (ČSFR), pak ministerstva průmyslu, obchodu a cestovního ruchu, ministr průmyslu a obchodu Člen Komunistické strany Československa: 1977 - 1989 Člen Občanské demokratické aliance (ODA): 1992 - 1998
