Dostavba Temelína, největší kontrakt v dějinách Česka, by měla zůstat v rámci unie
To podstatné si řekněme rovnou. Není zas tak důležité, kdo postaví další dva bloky Jaderné elektrárny Temelín, respektive, kdo dodá reaktory a klíčové součásti a bude pod projektem podepsán. Nejdůležitější je, aby je měl pro Temelín v dohledné době vůbec kdo postavit.
Přesto existují jistá pro a proti, která by při výběru dodavatele měla být zvážena a spolu s nabízenou cenou by měla hrát roli při konečném rozhodnutí. Prezidenta Václava Klause lze podezřívat z mnohého, třeba z toho, že Lisabonskou smlouvu nikdy nepodepíše a že to měl od počátku v úmyslu. Ale nemyslím si, že by byl koupený ruským energetickým gigantem Atomstrojexport. Spíše jen podlehl momentální náladě a chtěl vyjít nezávazným prohlášením vstříc svému hostiteli Dmitriji Medveděvovi. Medveděv totiž na rozdíl od Klause za ruskou firmu snažící se vyvážet do světa jadernou technologii podle informací z Moskvy skutečně poměrně nepokrytě lobboval. Klaus sice prohlásil, že vítá zájem velké ruské firmy o účast na kontraktu na Temelín, ale pak to přítomným českým novinářům dovysvětloval, že tím jen přivítal zvýšení počtu uchazečů o projekt.
Zábavné je, že téměř ve stejný čas se o účast na projektu přihlásili i Američané, lobbovat za americký koncern Westinghouse nebude nikdo menší než viceprezident Joe Biden, který přijede příští týden žehlit zrušení radaru.
Důvodem, proč se nejvyšší představitelé hned dvou světových velmocí zajímají o nějakou elektrárnu v jižních Čechách, je velikost kontraktu, který je svými 500 miliardami korun (když se započítá i dodávka ČEZ pro Slovensko) v této strategické branži jeden z největších na světě.
ČEZ udělal dobře, že přichází s dostavbou Temelína tak brzy. Jaderná energetika v celosvětovém měřítku totiž stále ještě prožívá útlumové období, způsobené pseudoekologickými argumenty, jejichž jediným reálným základem je tragédie v Černobylu.
V důsledku toho se dnes jaderné elektrárny staví především v rozvojovém světě, v Evropě zatím jen ve Finsku, ale chystají se už Litevci, Bulhaři, Slováci, Rumuni a další. Pokud se v příštím roce zase na plný výkon rozjede světová ekonomika, lze opět počítat s raketovým růstem cen energetických surovin a s obnovením krizí pozapomenutých úvah o výstavbě jaderných elektráren i v dalších zemích. Nejméně oranžovou dostane atomová energetika s novou vládou v sousedním Německu. A stačí ještě jedna dvě plynové krize, které jsme zažili v lednu kvůli ukrajinsko-ruským sporům, a jaderné elektrárny budou chtít všichni.
Problémem je, že počet firem, které jsou dnes připraveny jaderné elektrárny postavit, se kvůli útlumu jádra výrazně snížil. V blízké budoucnosti proto nebude problém, zda na jadernou elektrárnu máte peníze, ale zda najdete někoho, kdo bude mít volnou kapacitu ji na špičkové úrovni dodat.
Proto, ještě jednou zopakujme, je dobře, že se o dostavbu Temelína zajímají jak Rusové, tak Američané. Přesto, pokud budou srovnatelné nabídky, by Temelín ani Westinghouse, ani Atomstrojexport jako hlavní dodavatel dostavovat neměl.
V případě tak velkého kontraktu jde o stovky miliard korun a u takového zařízení, jako je atomová elektrárna, je třeba zvážit mnoho faktorů. V případě Temelína pak neopakovat staré chyby. Tou bylo, nikoli po technické, ale po diplomaticko-politické stránce, pověřit západním bezpečnostním systémem americký Westinghouse. I kvůli tomu narazil Temelín na takový odpor ve fanaticky protijaderném Rakousku. Slováci, kteří zadali nové bezpečnostní systémy na Jaderné elektrárně Mochovce Siemensu a Francouzům, ve srovnání s Temelínem žádné problémy v Rakousku neměli. Protože, ať chceme, nebo ne, na německý Siemens se útočilo z Vídně daleko hůře než na Američany se sovětským „schrottreaktorem“.
Rusové dají práci Rusům Pokud jde o práci pro české firmy, především pro Škodu Jaderné strojírenství, je to tak trochu iluze i ilustrace stavu, v němž se toto strategické odvětví v Česku nachází. Tento výrobce byl totiž prodán už před pěti lety ruské společnosti OMZ Group. Když tedy při příležitosti Klausovy návštěvy v Moskvě podepisovala Škoda JS s Atomstrojexportem dohodu o vytvoření konsorcia, které se bude o dostavbu Temelína ucházet, podepisovali to Rusové s Rusy.
Při zvážení všech pro a proti by, jadernou bezpečností počínaje, typem reaktoru a politickými souvislostmi nekonče, měl být při srovnatelné kvalitě a ceně favoritem soutěže jeden z unijních výrobců jaderných zařízení. Zastřešených pokud možno samotným ČEZ.
Pokud nechceme být ani americkou letadlovou lodí v Evropě, ani ruskou gubernií, měli bychom při tak klíčových zakázkách ve vlastním zájmu upřednostňovat „evropskou cestu“. Těch několik set miliard korun by totiž mělo zůstat v Evropské unii. Tedy, jak bychom si měli už zvyknout uvažovat, u nás doma.
***
Těch několik set miliard korun za dostavbu dvou nových bloků Temelína by totiž mělo zůstat v Evropské unii. Tedy, jak bychom si měli už zvyknout uvažovat, u nás doma.
O autorovi| LUBOŠ PALATA redaktor LN e-mail: lubos.palata@lidovky.cz
