BRNO Zpřetrhat citové vazby ke všem osobám ve svém okolí a zachovat je pouze k Aničce. Té pak otrocky sloužit. Právě takový cíl mohla podle znalkyně-psycholožky sledovat šestice obžalovaných v takzvané kuřimské kauze. I včera se jí zabýval brněnský krajský soud.
Státní zástupkyně klade matce chlapců, jejich tetě a dalším osobám včetně záhadné Barbory Škrlové za vinu podíl na mučivých útrapách Jakuba a Ondřeje. Sourozenci zakusili útrapy na několika místech v období až jednoho roku.
Klíčový znalecký posudek přednesla psycholožka Marta Skulová. Podle ní chlapci nedokáží na brutální týrání zapomenout. „Byl to promyšlený a naplánovaný postup s cílem citově vykořenit oba chlapce, přerušit jejich rodinné vazby, vypěstovat u nich odolnost vůči násilí a podřídit se příkazům autority.“
Zatímco Ondřejův stav se podle Skulové postupně lepší, jeho starší bratr Jakub je na tom podstatně hůř - trpí tikem, reaguje nepředvídatelně až agresivně, je nedůvěřivý ke svému okolí. „Projevy jsou zřejmě trvalé a jedná se o následky týrání. Jedná se o masivní zásah do vývoje dítěte,“ míní Skulová. Oba chlapci podle ní navíc stále cítí, že si týrání zasloužili kvůli zlobení.
Znalkyně poodhalila také jejich vztahy k třináctileté Aničce, za kterou se vydávala dvaatřicetiletá Škrlová. „Obě děti byly vedeny k tomu, že je Anička nejlepší, že je bezchybná. Jakub říkal, že je Bohem vyvolená.“ doplnila znalkyně s tím, že chlapci si měli uchovat citovou vazbu pouze k Aničce a ponořit se tak do otrocké závislosti a uctívání její osoby.
Před soudem vypovídala i vedoucí brněnského Klokánku Ditta Pokorná. Uvedla mimo jiné, že právě Jakub intenzivně přemýšlí nad tím, proč týrání zakusil. „Chtěl znát racionální odpověď, proč najednou dospělí začnou týrat.“
