2. Jak by se měla budoucnost Jižní Osetie a Abcházie řešit?
Karel Schwarzenberg ministr zahraničí
1. Jeden případ nemůže vytvořit precedens. Rusko možná získalo odtržením Kosova silnou výmluvu, ale to není ospravedlnění jejich kroků.
2. Měli by se řídit mezinárodními vzory, které fungují. Měli by vytvořit opravdu autonomní oblast. Máme zde vynikající příklady: třeba švédské menšiny ve Finsku či rakouské menšiny v Itálii.
Jan Zahradil (ODS) europoslanec
1. Asi ne úplně, ale nějaká podobnost tam určitě je.
A hlavně se to teď bude používat jako argument. Zejména Evropská unie si tím teď na sebe upletla bič.
2. Netroufám si říct nějaké silné stanovisko. Víme ale, že v momentě, že někde nějaké separatistické tendence nastanou, tak už je velmi těžké jim zabránit. Jan Hamáček (ČSSD)
šéf zahraničního výboru Sněmovny 1. Úplně srovnávat to nelze, Kosovo byl výjimečný případ. Nicméně je pravda, že jeho uznání vzbudilo v separatistických regionech velká očekávání. 2. Řešení je daleko vzdálenější, než bylo před vypuknutím konfliktu. Nedůvěra mezi Gruzínci a Osetinci je nyní ohromná.
Michael Romancov, Metropolitní univerzita
1. Bohužel se domnívám, že to srovnání je nevyhnutelné.
Měli by je provádět odborníci na mezinárodní právo, ale ta otázka je zpolitizovaná.
2. Rusko naznačilo, že pro něj je jediná akceptovatelná varianta buď to, že Jižní Osetie a Abcházie budou nezávislé subjekty mezinárodního práva, anebo se nějakým způsobem spojí s Ruskem. Za současné situace si nedokážu představit jinou variantu.
Filip Tesař, Ústav mez. vztahů
1. Paralely tam samozřejmě jsou. Pokud ale intervence v 90. letech byla jednostranná, tak to byly demokratické vlády, které měly svržení nepříliš demokratického režimu až v druhém plánu. Kdežto tady se nepříliš demokratická vláda snaží svrhnout demokratického politika.
2. Obě oblasti jsou asi pro Gruzii ztracené. Mohly by se reintegrovat až ve výhledu desetiletí – podobně jako například severní Kypr – až k tomu budou mít nějaké pohnutky.
