PRAHA „Byli dva vlivní politikové, říkal jsem jim už za hrzánských časů Hugo a Boss. Bez rozlišení, kdo je kdo. Jeden byl modrý, druhý oranžový; Mirek Topolánek a Jiří Paroubek,“ píše někdejší premiér Jan Fischer v životopisné knize Ano, pane premiére aneb Rozhašená země, která se tento měsíc objeví na pultech knihkupectví.
V díle popisuje zákulisí vzniku a peripetie existence poloúřednického kabinetu. Připomíná nejen půtky a spory s exšéfy ODS a ČSSD Mirkem Topolánkem a Jiřím Paroubkem, vzpomíná i na cizí politické špičky a složitá vyjednávání kolem ratifikace Lisabonské smlouvy.
Topolánek a Paroubek?
Soupeři a spojenci zároveň Poté, co ČSSD vyvolala na jaře 2009 pád vlády, to byl právě Topolánek, kdo Fischerovi telefonoval do Irska s nabídkou práce premiéra. Tehdejší šéf statistického úřadu si jako podmínku kladl návrat k této práci, nyní je viceprezidentem Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Už při sestavování úřednického kabinetu prý Paroubek s Topolánkem jednali „v dojemné shodě“, když se snažili na vlivné vládní posty prosadit své kandidáty. „Já zase přicházel s vlastními návrhy. Občas jsme se přeli, někdy jsem na ně dokonce v telefonu křičel,“ popisuje jednání o vládě Fischer.
Rozumně se v té době z klíčových politiků choval prý prezident Václav Klaus, který dal jen najevo, že vzhledem k českému předsednictví EU nelze vládu skládat donekonečna.
Lídři dvou největších stran na Fischera prý tlačili i v otázce nového eurokomisaře – toto místo nabídli právě jemu. „Dorazil jsem za nimi na utajené místo. Šlo o penzion na předměstí Prahy, setkali jsme se tam mezi šesti očima. Nevím, jestli tam ti dva chodí dál, ovšem vyznali se tam moc dobře; soupeři a spojenci zároveň,“ popisuje Fischer.
A vrací se i k Topolánkovým výrokům na adresu židů a homosexuálů, které uspíšily odchod lídra ODS. „Topol spojil mé židovství s jakýmsi uhejbáctvím, což se mě děsivě dotklo. Pokud by se mě někdo ptal, zda je ten výrok antisemitský, rasistický, tak je. Já mu své rozhřešení v této knize nedám. Stojím si za svým a neustoupím ani o milimetr,“ dodává expremiér.
KDYŽ POLITICI PÍŠÍ * DAVID RATH: Provokatér a exministr zdravotnictví v knize Významní čeští pravicoví politici vymyslel pro konkurenty nelichotivé přezdívky. Třeba propagátor zdravotnických poplatků Marek Šnajdr vystupuje jako Zdravotnický bakalář. * PAVEL BÉM: Končící pražský primátor sepsal útlou sbírku Pár pražských polopohádek, plnou mysteriózních bytostí, které se podobají jeho politickým konkurentům. Vzor pro hejkala Pazdrátka může být například exšéf ČSSD Paroubek. * JIŘÍ PAROUBEK: Má za sebou hned několik knižních počinů. Loni pokřtil knihu rozhovorů Jaký opravdu je?, v níž se vyznává z toho, že ze zvířecí říše mu je blízký hroch. „Je komický, a to s ním není vůbec legrace,“ píše. * MILOŠ ZEMAN: Jeho paměti Jak jsem se mýlil v politice jsou jedním z mála politických bestsellerů. Kniha se pyšní prodaným nákladem nad 100 tisíc výtisků.
