„Je překvapivé, jak led popraskal. Ještě před dvěma dny byl nedotčený,“ řekl Vaughan nad satelitními snímky Wilkinsova ledového šelfu. Fotografie pořízené Evropskou vesmírnou agenturou ukazují, že 40 kilometrů dlouhý pás ledu ve svém nejužším místě, které je asi 500 metrů široké, pukl.
Vaughan byl ve skupině vědců, jejichž letadlo na plochém ledovém mostě u Wilkinsova ledového šelfu letos v lednu přistálo. Britský glaciolog říká, že změny v Antarktidě bývají jen zřídka takhle dramatické. Pokud se zřítí ledový most, který ční z vody do výšky asi 20 metrů, přičemž v roce 1950 byl skoro 100 kilometrů široký, znamená to, že se otevírá cesta pro mořské proudy, aby víc a víc ukusovaly z Wilkinsova ledového šelfu. „Můj pocit je takový, že ztratíme více ledu,“ dodává Vaughan.
Ledové šelfy plují na vodě a tvoří je led postupující z Antarktidy. Jejich tloušťka může dosahovat stovek metrů. Za posledních 50 let v Antarktidě ustoupilo nebo se rozpadlo devět dalších ledových šelfů; často náhle – jako šelf Larsen A v roce 1995 nebo severnější Larsen B v roce 2002.
Wilkinsův ledový šelf leží asi 1000 kilometrů od nejjižnější výspy Jižní Ameriky. Celkem má tento ledový šelf rozlohu kolem 13 tisíc čtverečních kilometrů. Vědci jeho stav bedlivě sledují. V březnu loňského roku se z něj odlomila obrovská kra dlouhá zhruba 41 kilometrů a široká 2,5 kilometru.
