Český tým se pozvolna vrací z Antarktidy. První část expedice pobývající na polární stanici Masarykovy univerzity přijela koncem minulého týdne. Vrátil se i paleobotanik Jiří Kvaček z Národního muzea v Praze a přivezl velmi zajímavý materiál svědčící o miliony let staré katastrofě.
Obrysy prastarých listů Laboratorní stoly se ztrácejí pod srovnanými kameny nejrůznějších velikostí. Vedle lesknoucího se černého uhlí leží šedé balvany, na jejichž povrchu vystupují obrysy listů rostlin dávnověku.
Vědci nálezy ponoří do kyseliny chlorovodíkové a čekají, až se kámen rozpustí a zůstanou pouze zbytky rostlin. Na dně nádoby se usadí černý prach. Až se vysuší, bude vypadat jako hrubá drť. Podobnou si už Jiří Kvaček přivezl z Antarktidy, kde s kolegou několik kamenů rozpustili.
„Drť vypadá trochu jako čaj. Převážně jde o pozůstatky dřev a mezi nimi je pouhým okem vidět souměrný objekt, nejspíš nějaký plod nebo semeno,“ komentuje Jiří Kvaček výsledek chemické reakce. Tyto takzvané mezofosilie jsou většinou velké zhruba milimetr a staré miliony let.
„Zbyly vlastně po požárech. V dobách, kdy se Antarktida zelenala, v jejích lesích občas hořelo. Část rostlin se jakoby upekla,“ poznamenává český paleobotanik. K tomu je potřeba teplota zhruba 400 stupňů Celsia, ne více ani méně. Jak oheň olizoval větve, vytvořil se v některých místech správný žár. Menší, lehké částice se dostaly pomocí horkého vzduchu do vyšších sfér a potom pomalu klesaly do sedimentů.
Fosilie se zachovaly v podobě dřevěného uhlí. Zůstaly všechny tvary původní rostliny: nejen pyly, ale i jednotlivé buňky. Pro paleontologii jsou tyto mikroskopické detaily neobyčejně důležité. Na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě je však našli až čeští vědci. Připsali si tak světový úspěch.
Aco je na českém objevu nejzajímavější? „Pokud je mi známo, je to taková nejlépe zachovaná křídová flóra na Antarktidě vůbec,“ říká Jiří Kvaček. Zatím jsou ale vědci na začátku. Pokud budou mít trochu štěstí mohli by rozklíčovat, jak vypadala vegetace na Antarktidě především v době svrchní křídy.
Antarktida je z více než devadesáti procent pokryta ledem. Z toho důvodu je pro nás stále ještě kontinentem neznámým. Víme, že ještě na začátku třetihor na ní rostly stromy. A nyní je potřebujeme zdokumentovat, zdůrazňuje Jiří Kvaček.
***
Stopy rostlin na Antarktidě
Čeští vědci našli během svého pobytu na polární stanici pozůstatky jehličnanů. Snímek zobrazuje pohled elektronovým mikroskopem.
Převzato z dnešního pořadu Meteor Českého rozhlasu, který se vysílá v sobotu po osmé hodině na vlnách ČRo 2 Praha a ČRo Leonardo na adrese www.rozhlas.cz/leonardo. Text zkrátila redakce Lidových novin.
