* LN Je podle vás genetický test spolehlivý?
V prokazování vybraných bakteriálních druhů a jejich kvantity zcela jistě ano. Problém vidím v tom, že i když se prokáže DNA určité bakterie, neví se, zda je bakterie živá, nebo ne. To ale oproti přínosu testu nemusí být nic zásadního. Z praxe také vím, že ne u každého pacienta, který trpí paradontózou, se některé z těchto testovaných bakterií vyskytují. V porovnání s pacienty s pozitivním nálezem jde ale o menší procento pacientů. A stejně tak platí, že ne každý, kdo má v ústech tyto bakterie, trpí paradontózou. Jednoduše řečeno: nelze stoprocentně říci, že přítomnost bakterií se rovná onemocnění nebo že nepřítomnost bakterií, na které se provádějí testy, znamená, že dotyčná osoba paradontózou netrpí. V současné době se mluví zhruba o čtyřiceti bakteriálních kmenech, které s paradontózou souvisejí. Ty, na které se provádějí testy, bývají nejčastější a hlavně nejagresivnější.
* LN Testy ale nemají stanovit, zda je člověk nemocný, mají jen prokázat přítomnost patogenů a zjistit, čím je lze vyhubit.
Netvrdím, že nejsou užitečné. Zejména v komplikovanějších případech mohou usnadnit lékaři rozhodování o léčbě a hlavně jim umožní sledovat její účinnost. Na druhou stranu to ale neznamená, že se tím problém zvaný paradontóza zcela vyřeší, neboť dojde k opětovnému bakteriálnímu osídlení. Je jen otázkou, jaké bude složení nového biofilmu (společenství mikroorganismů - pozn. red.), tedy zda se například nepřemnoží jiné patogenní bakterie, které by mohly vyvolávat stejné potíže, nebo zda nedojde k opětovné nákaze původně zjištěnými patogenními bakteriemi.
* LN Podle vás tedy mohou být antibiotika i kontraproduktivní.
Ano, jistě. Pokud se léčí nesprávnými antibiotiky, může se stav i zhoršit. Antibiotika jsou výborná věc, ale mají i úskalí v podobě toho, že vyhubí i bakterie zcela neškodné, nebo dokonce prospěšné, zatímco jiné patogenní bakterie mohou být vůči nim odolné a jednoduše řečeno tím, že se zbaví konkurence nebo protivníků, se mohou o to lépe pomnožit. Nejlepší by bylo pomoci ústa osídlit sice stejným druhem bakterií, které působí problémy, ale které by už neměly schopnost virulence. Vlastně by to byli takoví polepšení zločinci. To je ale hudba budoucnosti.
* LN Testy zahrnují i stanovení antibiotické rezistence. Může i tak lékař zvolit špatnou léčbu?
Ano, mohlo by k tomu dojít. U anaerobních bakterií (nepotřebují k životu kyslík, pro některé je dokonce toxický - pozn. red.), které osidlují dásně a způsobují paradontitidu, se rezistence stejně jako u všech anaerobních bakterií zjišťuje rovněž pomocí genetických testů. V podstatě se hledá gen, který je za rezistenci odpovědný. Je tu ale riziko, že se neprovedou testy na všechny takové geny, které bakterie má. Spektrum rezistence přitom stále roste. Stačí změna několika aminokyselin, a najednou je bakterie rezistentní i k dalším skupinám antibiotik. Může se tedy stát, že bakterie bude rezistentní vůči jiné skupině antibiotik, ale v laboratoři se na to nepřijde. Další problém s určováním rezistence souvisí s tím, že organismy mohou být úplně jinak rezistentní v laboratoři a v biofilmu. Z testu se nedozvíte nic o tom, jak se společenství mikroorganismů žijící v pacientových ústech chová.
* LN Předpokládám, že v biofilmu jsou odolnější.
Ano. Je to vyšší systém, který znamená nižší účinnost antibiotik o jeden nebo dva řády. Vedle patogenních bakterií, na které jsou antibiotika zacílena, mohou žít takové bakterie, které antibiotika naopak rozkládají. Může pak být problém odhadnout léčbu pomocí antibiotik tak, aby byla dostatečně účinná. Vzhledem k tomu, že paradontitidu způsobuje více bakteriálních kmenů, většinou neplatí, že se použije antibiotikum a člověk je zcela vyléčený. Není to angína.
