Sobota 28. května 2022, svátek má Vilém
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Antropologové zkoumají i kyberprostor

Česko

OSOBNOST „Z hlediska zájmu uchazečů patříme mezi pět nejúspěšnějších kateder FF UK,“ říká kulturní antropolog Václav Soukup

Nastala doba, kdy se každý druhý vědní obor zaklíná „mezioborovostí“. Zvláště módní je nyní ve společenských vědách hlásit se k „antropologické perspektivě“, ať už si pod tím badatelé představují cokoliv... Mladíčci, kteří přelouskali dva tři úvody do sociální a kulturní antropologie, se hnedle cítí být experty na svět domorodců, menšin - těch „druhých“. Co však vytváří skutečného antropologa?

„Musíte antropologii opravdu praktikovat. Podnikat terénní výzkum, číst, přednášet a psát. Žít oborem. A pak nezáleží na tom, co vystudujete, ale čím se stanete. Neříkáme právník Claude Lévi-Strauss nebo germanista Jean Baudrillard. Teprve pestrostí, kterou v sobě osobnosti integrují, se stávají pravými antropology,“ říká Václav Soukup, zástupce vedoucího katedry kulturologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

* LN Zastavme se hned u názvu vašeho oboru. Co je kulturologie?

Katedra vznikla roku 1991 jako interdisciplinární obor, jehož cílem je spojovat poznatky věd o člověku, společnosti a kultuře. U zrodu kulturologie stály tak výrazné osobnosti, jako byl historik Josef Polišenský nebo sociální antropolog Ladislav Holý. Po revoluci šlo o aktuální výzvu ve vztahu k anglosaské kulturní antropologii. Nechtěli jsme však převádět do Čech něco, co existuje jinde, ale spíše vytvořit nové pojetí.

* LN Kde jste brali inspiraci? Existuje něco podobného ve světě?

Inspiračních zdrojů byla celá řada. Především kulturní antropologie, ale také sociologie kultury, filozofie kultury a kulturální studia. Koncepce našeho oboru je ale zcela originální. Uvědomili jsme si, že kultura je studována mnoha disciplínami z různých úhlů pohledu, ale že chybí báze pro syntézu poznatků. Věda, která by poznatky o kultuře systematicky integrovala - „příčná věda“. A právě to je základní aspirace kulturologie. Studium kultury na různých strukturálních úrovních. Na úrovni lidského rodu jako fenoménu, který nás odlišuje od zvířat, na úrovni různých kultur a subkultur a také na úrovni jednotlivce... Proto máme předměty jako filozofie kultury, kulturní antropologie, sociologie kultury, kulturní ekologie a psychologie kultury. Takováto koncepce je unikátní.

* LN Nemyslí si uchazeči, že se u vás budou zabývat „úvodem do kulturnosti“?

Ano, tak to někdy bývá. Když se řekne kultura, tak si většina lidí představí umění. Jak jsem již ale uvedl, my pojímáme kulturu mnohem šířeji. Kultura, to jsou artefakty, normy chování a ideje, které sdílejí příslušníci určité společnosti. Je to sdílený způsob života.

* LN Můžou vůbec existovat interdisciplinární obory? Nejsou to jen povšechné úvody typu od každého kousek a nic pořádně?

Po našich dvacetiletých zkušenostech jsem přesvědčen, že to jde. Živoucím důkazem je americký model, který v sobě spojuje poznatky z lingvistiky, fyzické i kulturní antropologie a archeologie. Absolvovat obor v USA znamená, že máte všeobecný základ, ale specializujete se pak například jako archeolog. To dává i možnost uplatnit se na trhu práce, neboť pátou součástí je aplikovaná antropologie, která využívá poznatky v praxi.

Pokračování na straně 36

Dokončení ze strany 35

* LN Je takový model převoditelný do našich poměrů?

Myslím, že ano. Máme zpětnou vazbu: dle našich průzkumů se absolventi úspěšně uplatňují, což dnes nemůže říci každý vysokoškolák. Obor jim dává dostatečný, široký základ. Někteří se věnují vědě a výzkumu, jiní pracují v médiích nebo různých typech kulturních institucí či v nadacích. Z hlediska specializace na určitou oblast je však ideální, když si student v průběhu studia přibere další obor: například sociologii, psychologii nebo archeologii.

* LN Antropologie prožívá v Česku boom... Nehrozí její „inflace“?

Bojím se něčeho jiného. Koncept antropologie je nosný, určitě. Ale u nás vznikla čtyřicetiletá diskontinuita v pěstování antropologie. A proto nejsou na rodících se katedrách zkušení odborníci. Pár se jich vrátilo z ciziny - jako Petr Skalník -, několik tu hostovalo, jako třeba profesor Leopold Pospíšil z Yale, ale zeje tu generační propast. Mladí magistři začínají, bude chvilku trvat, než kvalita uzraje. Potíž tkví i v tom, že antropologická pracoviště bývají nevyvážená, protože tradice té biologické větve zůstala u nás velmi silná. Slabinu vidím hlavně v lingvistické antropologii.

* LN Tou se zabýval František Vrhel, vedoucí ústavu etnologie FF UK. Není možné, aby právě z příbuzných oborů typu archeologie či gender studies vznikl nějaký ústřední „department“ sociokulturní antropologie?

To je hezká vize, ale obávám se, že zmíněná pracoviště žijí svým vlastním životem. Jako průchodné to nevidím. Musela by být institucionální vůle. Ale není to nic nového! Ve 40. letech minulého století existovalo na Harvardu oddělení, kde se kombinovala antropologie se sociologií, psychologií i filozofií, a proto tam vznikaly úžasné a nesmírně podnětné výzkumy.

* LN Zajímají se lidé o váš obor?

Z hlediska uchazečského zájmu patříme mezi pět nejúspěšnějších kateder FF UK, před námi bývají andragogové či psychologové. Míváme kolem 200 až 300 uchazečů s tím, že šanci na přijetí má asi 25 kolegů. Vzhledem k povaze oboru je to ale ideální počet.

* LN Kolik jich kulturologii dokončí?

Odhaduji to na 98 procent.

* LN Je to natolik zajímavé, nebo je studium tak jednoduché?

Jednak si máme z čeho vybírat, ale ano, jedná se o atraktivní studium. Baví je to. Studenti mají vytvořený prostor k vlastní specializaci. Je samozřejmě lehké vytyčit tvrdý pedagogický režim; při tom se ale může ztratit tvořivý potenciál. Je potřeba nastavit správný poměr.

* LN A ten je tedy jaký?

Naznačujete, že jsme obor nastavili příliš měkce. Sami jsme již reagovali tím, že byly radikálně zvýšeny nároky - někdejší pětileté magisterské studium jsme stáhli do tříletého bakalářského bloku. Nosný je tým lidí. Podařilo se nám získat skvělé odborníky: archeologii přednáší kastelolog Tomáš Durdík z Akademie věd, architekturu Oldřich Ševčík z ČVUT, bude pokračovat antropolog Ivo T. Budil, fotografii vyučuje Miroslav Vojtěchovský z FAMU a sociobiologii Daniel Frynta z Přírodovědecké fakulty UK. Postihla nás však i fatální ztráta... Zemřel filozof profesor Vladimír Borecký, nicméně do výuky zapojujeme čím dál více doktorandů. Omlazení katedry - a předpokládané zvýšení požadavků - bude výrazné.

* LN Studovaly u vás i společenské celebrity - zpěvačka Lucie Vondráčková nebo dcera bývalého premiéra Topolánka. Co to pro katedru znamená?

Mně je vždy líto, když se v médiích mluví o našich absolventech se zúžením na oblast showbyznysu a politiky. Ale odpovím: třeba na kolegyni Vondráčkovou máme jen ty nejlepší vzpomínky. Neměla úlevy a své povinnosti bez problémů plnila. Potíže s celebritami nebyly. Řada absolventů nám dělá radost: zmíním spisovatelku Petru Hůlovou, která kombinovala kulturologii s mongolistikou, nebo Terezu Zemánkovou, která organizuje unikátní výstavy umění art brut. Studoval tu i hudebník Michal Prokop. Ale i naši současní studenti se činí - už několik let pořádají umělecký festival Okultění. Jsou tvořiví.

* LN Pamatujete si zajímavé diplomky?

Ty, jichž si velmi cením, vznikly na základě pobytu mezi nativními obyvateli. Například Lucie Nečasová napsala diplomku díky terénnímu výzkumu mezi lakandonskými indiány v Mexiku. Velmi inspirativní byl empirický výzkum, který provedla Michaela Konopíková u berberského kmene Ait Mizane v horách Vysokého Atlasu v Maroku. Výjimeční studenti studují dokonce paralelně na dvou katedrách: například naše absolventka Barbora Půtová pokračuje v doktorandském studiu nejen u nás, ale také v Ústavu pro dějiny umění FF UK.

* LN Máte kontakty v cizině?

Jistě. Jsme součástí fakultních a univerzitních dohod o mezinárodní spolupráci. Nedávno se ale katedře povedlo - a z hlediska antropologa to velmi kvituji - navázat spolupráci s přírodovědci Jihočeské univerzity, kteří již léta pod vedením entomologa Vojtěcha Novotného působí na Nové Guineji. Kolega Martin Soukup - a jde pouze o mého jmenovce, nikoli příbuzného - tam už podnikl první výzkumy.

* LN Antropologa v papuánské džungli si umíme představit. Jaká je jeho role doma?

Antropologie již dávno není vědou o primitivních společnostech. Dnes jsme svědky zrození „antropologie současných světů“, která se programově zabývá studiem kultury moderních společností a výzkumem profesních, zájmových i náboženských subkultur. To je obrovský prostor pro výzkum! Navíc se objevují nové a úžasné trendy. Například od roku 1994 se rozvíjí kyberantropologie, kterou etabloval Arturo Escobar jako reakci na šíření moderních technologií a komunikačních systémů, které mění náš svět. Antropologové již nevstupují pouze do divokých pralesů, ale také do kyberprostoru - tajemného světa „Kybérie“ a internetu, aby studovali dopady virtuální reality na způsob života.

* LN Z modernity vznikají rozličné oborové mixy... Má to smysl?

Bezpochyby jsme svědky jakési hybridizace oborů. Ale patřím k zastáncům mezioborového přístupu, protože zmnožením optiky při studiu jevů se objevují další dimenze, jež umožňují vytvářet nová interpretační schémata. Vědecké poznání obvykle nestojí pouze na jediném pilíři. Podívejme se například na Léviho-Strausse, nejslavnějšího evropského antropologa, který vystudoval práva a filozofii, aby poté objevil antropologii a geniálním způsobem ji zkombinoval s lingvistikou... Povedlo se mu spojení nespojitelného a stal se jedním z nejdůležitějších myslitelů 20. století. To by se bez mezioborového přístupu nepovedlo.

***

PROFIL PhDr. Václav Soukup, CSc. (52) Vystudoval Katedru teorie kultury FF UK, kde od roku 1983 působí. Předmětem jeho zájmu jsou dějiny a metodologie sociokulturní antropologie a paleoantropologie. Patří k průkopníkům mezioborově koncipované vědy o kultuře. V roce 1991 spoluzaložil nový studijní obor - kulturologii. V první půli 90. let spolupracoval se Sociologickým ústavem AV ČR na projektu Velkého sociologického slovníku (1996). Napsal řadu učebnic; v nakladatelství Portál brzy vyjde nejnovější, Antropologie: teorie člověka a kultury. Své znalosti zúročil vydáním encyklopedické knihy Dějiny antropologie (2004), jež byla oceněna Cenou rektora UK jako nejlepší publikace v oblasti společenských věd. Letos by v Karolinu mělo vyjít její volné pokračování Základy biokulturologie. Je laureátem Ceny zakladatele Antropologického ústavu profesora Vojtěcha Suka (2009).

O autorovi| MARTIN RYCHLÍK, Autor je reportér týdeníku EURO

Autor:

V předdůchodu si odpočinu a pak se uvidí. Možnost, o které se moc neví

Premium Má do penze pět let a je v předdůchodu na tři roky. Na víc totiž nemá naspořeno. Že to nejde? Ale ano. Legislativa to...

Mami, ty se uzdravíš! Jana Vránová o synově cestě do NHL i boji s rakovinou

Premium Před sedmi lety si prožila peklo. Bojovala s rakovinou lymfatických uzlin a nevěděla, jak to synovi, hrajícímu tehdy...

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...