PRETORIA/PRAHA „Je čas, abyste si vy bílí sbalili saky paky a vypadli,“ křičel loni policista černé pleti na bělošskou rodinu, která se v Johannesburgu stala terčem loupežného přepadení. Hrubé chování navíc vyšperkoval tím, že odmítl zločin vyšetřovat.
Tato událost je i po roce zřejmě nejlepším důkazem toho, že Jihoafrická republika se napětí, které vyplývá ze soužití většinových černochů a příslušníků bělošské menšiny, stále nezbavila. Naopak. Od roku 1994, kdy v zemi skončil apartheid, z JAR již údajně odešly až statisíce bělochů. A i když běloši jihoafrické ekonomice stále dominují, někteří z nich si začali v posledních letech stěžovat na údajnou diskriminaci ze strany černochů. Drtivá většina ale jako důvod k odchodu uváděla vysokou kriminalitu, která JAR sužuje.(Za den je v JAR zabito až několik desítek lidí.)
K exodu však může přispívat i to, že běloši v posledních letech jinde v cizině mohli nalézt lépe placenou práci. K problémům navíc jistě přispěla i hospodářská krize „Nesmíme strkat hlavy do písku. Odchod bělochů je realita,“ řekl před časem časopisu The Economist Nick Holland, majitel společnosti těžící zlato. Kromě spíše dělnických profesí však z JAR odcházejí i kvalifikovaní a vzdělaní lidé. Zemi tak začínají chybět lékaři, učitelé nebo státní úředníci. Economist v této souvislosti poznamenal, že zubař je vzácný jako „kuřecí zub“.
Možná závažnějším problémem však podle některých pozorovatelů je, že Afrikánci, potomci převážně holandských přistěhovalců přicházejících již od 17. století, ale i další bělošské menšiny hovořící anglicky již delší čas ke své zemi ztrácejí vztah. Zejména Afrikánci v poslední době obtížně hledají svou identitu. Někteří z nich se navíc začínají obávat o osud vlastního jazyka - afrikánštiny, která má silnou konkurenci v angličtině. Před několika lety proto podle tiskových agentur nadšený ohlas mezi Afrikánci vzbudila píseň mladého zpěváka Boka van Blerka. Ta popisuje hrdinství generála Koose de la Reye, klíčové postavy búrského odporu proti Britům ve válce v letech 1899 až 1902, v níž byli Afrikánci čili Búrové, nakonec poraženi. I tato událost je podle expertů důkazem toho, že jihoafrická společnost je od harmonického ideálu zatím daleko.
Problém s přistěhovalci K neklidu však přispívá i to, že se většinová černošská společnost zatím nedokázala vyrovnat ani s přistěhovalci z ostatních afrických zemí. Xenofobní násilí totiž ohrožuje i tyto imigranty. „Vláda neudělala nic, aby se ujistila, že práva cizinců jsou chráněna,“ řekl BBC Jean Pierre Misago, jihoafrický odborník na přistěhovalectví.
