Úterý 14. května 2024, svátek má Bonifác
130 let

Lidovky.cz

Apokryfy starobylé i staromilské

Česko

Spisovatelka Květa Legátová (* 1919) tvoří po celý život, více však do šuplíku než pro veřejnost. Až po úspěšných Želarech (2001) začala šuplíky častěji otevírat a jejich obsah provětrávat, upravovat i doplňovat. Tak jsme v posledních letech mohli poznat kromě zmíněného povídkového souboru a související novely Jozova Hanule i její rozhlasové hry či detektivní příběhy. Nyní můžeme nahlédnout do pomyslného šuplíčku krátkých apokryfních příběhů a črt v knize Mušle a jiné odposlechy.

„Odposlechy“ v názvu vystihují jeden z hlavních rysů všech příběhů - ostatně dominující v celé autorčině tvorbě - totiž dialog jako vypravěčskou metodu. Většina textů či textíků - některé z nich nejsou delší než dvě stránky - je vystavěna formou rozhovoru nebo i monologu (zahrnujícího ale posluchače či partnera, jakkoliv pasivního). Legátová využívá různé pohádkové a podobné motivy jako východisko pro vlastní verzi známé „události“, viděné očima jedné ze zúčastněných postav (Popelčino seznámení s princem, víla soutěžící v tanci při měsíčku, drak zamilovaný do své zajaté princezny...). Vzniklé apokryfy, drobné črty a skeče jsou někdy více, někdy méně zdařile vypointované. „Laskavý“ čtenář se nad nimi často pousměje a řekne si, že spisovatelka má pozoruhodné názory (lidská morálka všeobecně, vztah k přírodě, vědecký pokrok aj.) a půvabně starobylé vyjadřování. Ti méně laskaví, stále doufající v nové želarské satori, se možná pozastaví nad staromilským mentorováním i jazykem, byť obojí je pro Legátovou typické.

***

Mušle a jiné odposlechy

Květa Legátová

Vydalo nakladatelství Pistorius & Olšanská, Praha 2007. 144 strany.

Autor: