Podle nich jde o vůbec nejrozsáhlejší pohřebiště, které bylo objeveno ve střední Evropě. Kromě nejrůznějších kosterních pozůstatků archeologové v hrobech nalezli keramické nádoby, skleněné poháry, ale i zlaté, stříbrné či postříbřené šperky a zbytky železných nástrojů. Vzácné byly také stopy ještě neztrouchnivělých textilií i kožešin. Lid vinařické kultury, kterému pohřebiště patří, měl ve zvyku ukládat zemřelé do dlabaných rakví z dubových kmenů opatřených víky. Do hrobů k zesnulým se pak vkládaly nejrůznější předměty. Ty nejzajímavější se našly v hrobě dítěte – kromě spony k obuvi a pěti částí náhrdelníku se tu našla i jantarová perla. Zajímavostí také je, že v hrobech byla nalezena většinou těla žen. To si archeologové vysvětlují tím, že mnoho mužů, kteří padli v bitvách , bylo pohřbeno jinde.
Z vědeckého hlediska je na objevu pohřebiště nejvýznamnější jeho velikost. Dosud se totiž předpokládalo, že lid vinařské kultury měl jen menší pohřebiště čítající nanejvýš třicet hrobů. Zde jich však našli sto sedmdesát sedm. Jako typické pro tuto germánskou skupinu, která žila na přelomu pátého až šestého století se ukázaly také výklenky s milodary. Hrobové výbavy také svědčí o bohatých kontaktech s římskými provinciemi od západní přes jižní až po východní Evropu.
K odhalování hrobů výzkumníci používali všech dostupných metod, i těch nejmodernějších. Běžně používali detektor kovů a poprvé také psa vycvičeného k vyhledávání lidských ostatků.
Kromě unikátního pohřebiště bylo odkryto také neolitické sídliště ohrazené čtyřmi řadami palisády a pravěkou cestu. Ta podle soudu výzkumníků pochází z doby mnohem starší než pohřebiště.
Výzkum nejdříve provádělo Muzeum Hlavního města Prahy. Posléze v něm pokračovala archeologická společnost Labrys.
***
K odhalování hrobů výzkumníci použili poprvé psa vycvičeného k vyhledávání lidských ostatků
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Čechy
