BRUSEL Jaký je váš názor na válku v Iráku? Co hodláte učinit, pokud jde o situaci v Bosně? Co dohoda o volném obchodu s Kolumbií? Europoslanci včera pokládali baronce Catherine Ashtonové, která je kandidátkou na unijní šéfku diplomacie, všetečné otázky ze všech koutů světa.
Vzhledem k tomu, že v prosinci, kdy před ně předstoupila poprvé, se jí vystoupení příliš nepovedlo, se na včerejšek snažila důkladně připravit. Údajně absolvovala i několik dlouhých brífinků v Londýně, během kterých si nacvičovala rychlé reakce na jakoukoli otázku. Vyplatilo se to tak napůl.
Těsně před jednou hodinou odpoledne vstoupila do jednoho ze sálů v europarlamentu sebevědomá žena v tmavě šedém kostýmku, fialovou šálu měla sladěnou s kabelkou. Její kroky sledovaly desítky kamer, její vystoupení přilákalo takové množství lidí, že už si neměli v sále ani kam sednout.
Vystupování Ashtonové bylo mnohem sebejistější než v prosinci, těsně poté, co nastoupila do své funkce. Hned na úvod přítomným sdělila, že jako šéfka unijní diplomacie má před sebou množství zahraničních cest a jako první se chystá do USA a poté také do Moskvy a Pekingu.
Europoslanci ve svých dotazech často zdůrazňovali, že před měsícem se od ní příliš nedozvěděli. Catherine Ashtonové se nejdříve vedlo. Velmi obšírně se například vyjádřila k situaci v Bosně, kde je podle ní nyní situace velmi vážná. „Vyhlídka na členství v EU by mohla výrazně pomoci. Já se určitě do této oblasti také chystám,“ řekla. Nord Stream? Mám už mapu V prosinci byla Ashtonová europoslanci například kritizována, že téměř nic neví o plánovaném plynovodu Nord Stream, který má po dně Baltu přivádět ruský plyn do Evropy. Ani včera nebyla konkrétnější, nicméně se snažila členy zahraničního výboru alespoň trochu potěšit: „Na Nord Stream jsem se podívala, mám tady i mapu.“ Postupně ale byly dotazy čím dál tím odbornější a detailnější a zde už to bylo s odpověďmi horší. Navíc se ukázalo, že v některých oblastech má stále ještě mezery.
Britský konzervativec Geoffrey Van Orden jí například vytkl, že v dotazníku, který pro europoslance vyplňovala, uvedla, že unie má v Afghánistánu vojenskou sílu, přitom tomu tak není. „Víte, kolik tam dáváme peněz?“ ptal se jí europoslanec. „Vydáváme tam hodně peněz, nemám před sebou konkrétní čísla, ale zjistím si je,“ zněla odpověď Ashtonové, která Van Ordena příliš neuspokojila. Několik dalších europoslanců jí zase vytýkalo, že mluví příliš vágně.
„My se chceme něco dozvědět, a vy zatím hovoříte velmi obecně. Politická korektnost je dobrá, ale doufám, že se dozvíme i něco konkrétního,“ rýpl si do budoucí šéfky evropské diplomacie polský europoslanec Marek Siwiec. Ještě jsme od vás neslyšeli nic konkrétního o vašich vizích, potřebujeme leadership, nechceme vás jen jako velvyslankyni, ale i jako angažovanou ženu, naléhali na Ashtonovou i další europoslanci. Žádná konkrétnější sdělení ale nepřišla. „Došlo ke stanovení určitého principu spolupráce mezi Catherine Ashtonovou a Evropským parlamentem. Stále tam je ale nedostatek znalostí,“ okomentoval pro LN slyšení německý europoslanec Elmar Brok. „Takže žádný důvod k entuziasmu,“ dodal. Za minulost se nestydím Britští konzervativní europoslanci Ashtonovou také několikrát „grilovali“ otázkami na její minulost, kdy se v 70. letech řadila k levicovým aktivistům a pracovala pro kampaň za jaderné odzbrojení, která byla asi financována Moskvou. „Nikdy jsem neskrývala, kde jsem pracovala. Nestydím se za to, byla jsem mladá a účastnila jsem se těch pochodů,“ reagovala Ashtonová. Od svých činů se ale distancovala. „Nejsem členem tohoto hnutí za jaderné odzbrojení již 28 nebo 29 let. To, co mělo relevanci v 70. letech, nemá relevanci v roce 2010,“ dodala. Blíže se však ke svému angažmá nevyjádřila.
„Catherine Ashtonová stále vzbuzuje silné pochybnosti. Nakonec se nejspíš svého úřadu ujme. Nezbývá než doufat, že nás v budoucnu příjemně překvapí,“ uzavřel britský konzervativec Charles Tannock.
***
Nová komise
Kdo zůstává... * José Manuel Barroso ( Portugalsko) byl a bude předsedou Evropské komise. * Catherine Ashtonová (Británie) se stává „ministryní zahraničí EU“. Bude zároveň místopředsedkyní komise. * Joaquín Almunia (Španělsko) se má stát místopředsedou EK zodpovědným za hosp. soutěž. * Siim Kallas (Estonsko) by měl být místopředsedou pro dopravu. * Neelie Kroesová (Nizozemsko) obsadí funkci místopředsedkyně pro digitální agendu. * Viviane Redingová (Lucembursko) se má stát místopředsedkyní EK odpovědnou za oblast spravedlnosti, základních práv a občanství. * Maroš Šefčovič (Slovensko) má být místopředsedou pro vztahy mezi institucemi a administrativu. * Antonio Tajani (Itálie) má být místopředsedou pro průmysl. * Karel De Gucht (Belgie) nyní bude eurokomisařem pro obchod. * Andris Piebalgs (Lotyšsko) vymění energetiku za rozvoj. * Janez Potočnik (Slovinsko) dostane na starost život. prostředí. * Olli Rehn (Finsko) má mít na starost hosp. a měnové záležitosti. * Algirdas Šemeta (Litva) bude řešit daně, cla a boj s podvody. * Andrulla Vassiliuová (Kypr) má na starosti vzdělávání, kulturu, mnohojazyčnost a mládež. ... a kdo přichází * László Andor (Maďarsko) má řešit zaměstnanost. * Michel Barnier (Francie), bývalý ministr zahraničí a europoslanec, má mít na starosti vnitřní trh a služby. * Dacian Ciolos (Rumunsko) dostane na starosti zemědělství. * John Dalli (Malta) přichází dohlížet na zdraví a spotřebitelskou politiku. * Maria Damanakisová (Řecko), dosavadní poslankyně, má mít na starosti rybolov. * Štefan Füle (ČR) se má zabývat dalším rozšiřováním EU. * Márie Geoghegan-Quinnová (Irsko) se stane komisařkou pro výzkum a inovace. * Johannes Hahn (Rakousko), dosavadní ministr, dostane na starosti regionální politiku. * Connie Hedegaardová (Dánsko) se má zabývat klimatem. * Janusz Lewandowski (Polsko), dosavadní europoslanec, se má starat o rozpočet EU. * Cecilia Malmströmová (Švédsko) má dostat resort vnitra. * Günther Oettinger (Německo), dosavadní zemský premiér, se bude zabývat energetikou. * Rumjana Želevová (Bulharsko) se má zabývat mez. spoluprací a humanitární pomocí.
O autorovi| Tereza Šupová, zvláštní zpravodajka LN v Bruselu
