S druhým řidičem řádně vyplňte záznam o havárii.
A nebojte se zavolat asistenční službu své pojišťovny.
U nehody bývají do několika minut. Vystresovaným řidičům zdánlivě podávají pomocnou ruku, ale mnohdy jen proto, aby z nich následně sedřely kůži. Takové jsou některé soukromé nehodové služby, které vydělávají na důvěřivosti řidičů v krizové situaci.
Dostat se do jejich spárů není vůbec těžké. Bezprostředně po nehodě to vypadá jako pomoc z nebes. Na místo dorazí asistenční služba, která je k nerozeznání od té oficiální, již hradí většina pojišťoven bezplatně. Technik řidiči pomůže s vyplněním škodního formuláře a nabídne, že se postará o bezproblémové vyřízení celé záležitosti. Stačí jen podepsat plnou moc.
Výjezd služby je zpravidla bezplatný a řidič se ujistí, že je v dobrých rukou. Vystřízlivění přichází až při prvním kontaktu s pojišťovnou. „Tyto nehodové služby jsou zpravidla domluveny s nějakým spřáteleným servisem, kde nechají auto za přemrštěnou cenu opravit. Nalakované dveře, které by stály dvacet tisíc, stojí náhle sto dvacet. A řidič je v pasti. Pojišťovna mu totiž řekne, že takovou sumu rozhodně neproplatí,“ popisuje častý model záměrného předražování oprav mluvčí pojišťovny Allianz Václav Bálek. Peripetie končí zpravidla tím, že pojišťovna vyplatí zlomek sumy a většinu musí ze svého zaplatit sám řidič.
Tomuto nákladnému špásu se lze ale poměrně jednoduše vyhnout. Stačí, když řidič zavolá asistenční službě, se kterou má jeho pojišťovna smlouvu, nebo celou situaci vyřeší sám.
Správná asistence vám ušetří práci i peníze V prvně jmenovaném případě se motorista o mnoho nestará. Vše vlastně funguje podobně jako u nechtěné nehodové služby, jen s tím rozdílem, že se dotyčného nikdo nesnaží napálit. Smluvní asistenční služba je na místě do dvaceti minut a řidiči pomůže zdokumentovat nehodu. Pokud byl řidič při nehodě poškozený, je její pomoc bezplatná. Když je viníkem, asistenci platí sám. I tak se mu ale její služby mohou vyplatit.
„V zásadě jde hlavně o to, aby se střet aut důkladně nafotil, popsal se do formuláře o nehodě a hlavně se určil viník. S tím vším může řidiči pomoci přivolaný technik. Doporučujeme, aby lidé měli číslo na svou asistenční službu vždy u sebe,“ říká mluvčí pojišťovny Kooperativa Milan Káňa.
Asistenční služba se dále postará o odvoz vozu z místa nehody. Auto většinou skončí ve smluvním servisu, kterému dotyčná pojišťovna naprosto věří a je si jista, že se v něm oprava vozu záměrně neprodraží. Pokud řidič trvá na opravě v jiném servisu, není to problém. Auto ale v tom případě musí vidět likvidátor pojišťovny, který určí rozsah škod a stanoví přibližné náklady opravy. Kdy zavolat policii K jakékoli větší nehodě musí řidič vždy přivolat policii. Motoristé by měli vytočit 158, pokud byl při jejich srážce někdo zraněn nebo když poškodili svodidla, dopravní značku, zaparkované auto u krajnice nebo jakoukoli jinou věc třetí osoby. Policisté vyjíždějí i ke střetům, kdy se jejich aktéři nedokážou dohodnout, kdo nehodu způsobil. Týkají se jich také havárie, u nichž škoda přesáhla 100 000 Kč. Odhadnout tuto mez je ale pro většinu motoristů takřka nemožné. „Zejména při nehodách drahých vozů stačí jen drobný náraz – a škoda sto tisíc se hravě přesáhne. Když si tedy řidiči nejsou jisti, ať radši policii zavolají,“ radí motoristům Bálek.
Policie řidičům na ulici pomůže zejména zdokumentovat nehodu a případně také ukáže na viníka. Zjištěné údaje poté přepošle viníkově pojišťovně, která bude celou havárii hradit. I tak ale pojišťovny doporučují, aby řidiči sepsali formulář o nehodě a vyplnili tu všechny požadované údaje. Vyřízení škody se tím jen zjednoduší.
Pokud nehodu řeší sami řidiči, důležité je určit viníka V případě, že jde o malý „ťukanec“, kde škoda sto tisíc zcela jistě nepřesáhla, mohou řidiči vyřešit celou nehodu svépomocí. V takové situaci si musí ujasnit hlavně jednu věc – kdo za nehodu může. Poté havárii vyfotí a sepíší o ní záznam. Ten je za neúčasti policie povinný, pokud by ho aktéři nevyplnili, hrozí jim až pětitisícová pokuta.
Nejpohodlnějším způsobem je vše sepsat do takzvaného záznamu o dopravní nehodě, kde řidičům kolonky jasně napovídají, jaké údaje po nich bude pojišťovna chtít. Součástí formuláře je i nákres celého karambolu, kde se schematicky nakreslí, jak k nehodě došlo. Přímo v nákresu a následně i v kolonce poznámky by mělo být jasně uvedeno, jaké auto nehodu způsobilo. „To je pro nás naprosto zásadní. Viníka musíme z formuláře okamžitě vyčíst,“ říká mluvčí Kooperativy Milan Káňa.
Oba šoféři poté musí nehodu nahlásit pojišťovně. Poškozený nehodu primárně hlásí pojišťovně viníka, což udělá buď přes internet, nebo po telefonu. Největší pojišťovny na trhu už ale nabízejí i takzvanou možnost přímé likvidace, kdy poškozený komunikuje se svou pojišťovnou, která všechny údaje předá druhé straně, případně celou škodu za svého klienta vyřídí. Nehodu ale musí své pojišťovně nahlásit i viník. Pokud tak neučiní, pojišťovna po něm může chtít peníze, které z jeho pojistky vyplatila.
Formulář o nehodě
Záznam o dopravní nehodě by měli řidiči vozit vždy s sebou. Praktické je mít v autě alespoň dva propisovací formuláře, pro případ že dojde k nehodě více aut. Pro nehodu tří aut je totiž nutné vyplnit dva formuláře. Originální propisovací tiskopisy lze získat v pobočkách pojišťoven. Jejich výhodou je, že se do nich údaje zapíší propisovacím perem najednou, na originál i kopii. Po oddělení obou listů se již údaje nesmějí dodatečně opravovat nebo připisovat.
Na co nezapomenout?
V nákresu či v poznámkách musí být vždy uveden viník nehody
Nákres by měl jednoduchým způsobem vystihnout střet aut. Vozy je dobré pro větší přehlednost označit písmeny A a B a příslušnou SPZ.
Důležité je vyplnit všechny údaje o obou účastnících. Veškeré údaje by měli řidiči dohledat v dokladech. Nesmí chybět kontakt na oba řidiče. Pojišťovna si totiž může některé chybějící údaje zjistit sama.
Formulář si ve formátu PDF můžete stáhnout také z webu Ministerstva dopravy ČR
Zdroj: Zdroj: www.mdcr.cz, portál Ministerstva dopravy ČR" /hell
