* LN Kolik členů má Česko-německá obchodní a průmyslová komora?
Jsme největší zahraniční komora v Česku, máme 570 členů. Mezi nimi jsou velké podniky jako Bosch či Siemens, ale i řada malých a středních podniků. Členem naší komory je i řada českých firem. Podporujeme jak české firmy, které chtějí investovat v Německu, tak i německé firmy, které se chtějí dostat na český trh.
* LN Zajímají se o český trh stále více menší a střední podniky? Nebo je to stále hlavně sféra velkých společností?
Nedá se říct, že by nyní přicházely víc malé a střední firmy. Samozřejmě investice, které tady dál probíhají, jsou hlavně v oblastech tradičního průmyslu, jako je strojírenství a automobilový průmysl. A k tomu se připojují noví dodavatelé.
* LN Co je tedy trendem poslední doby mezi německými investory, kteří přicházejí do Česka?
V poslední době sledujeme, že přichází stále víc podniků, které působí v oblasti služeb. To je současný trend. Služby jako například shared service centra jsou tady v Česku velmi atraktivní. Zřizují se tu i další call centra. Ale co také sledujeme z německé strany, je, že mnoho podniků dnes vidí Česko jako trh pro svůj odbyt. S rostoucí kupní silou obyvatel je tak stále zajímavějším odbytištěm pro německé produkty. Proto zde stále víc firem zařizuje zastupitelské kanceláře, aby mohly své výrobky prodávat přímo odsud. Ale i dále na východ, Česko je tak pro ně sídlem prodeje pro střední a východní Evropu.
* LN Kolik pracovních míst v Česku vytvářejí německé podniky?
Funguje tu okolo čtyř tisíc podniků s německým podílem. Podle hrubého odhadu, který máme nyní k dispozici, je v těchto firmách zaměstnáno kolem 120 až 130 tisíc lidí.
* LN Jak velký byl objem německých investic v první polovině roku?
Za první pololetí ještě nejsou čísla k dispozici. Loni se investovalo dál, ale už ne v takové výši jako v předchozích letech. Celkový objem investic německých firem v Česku od roku 1993 dosahuje 20 miliard eur.
* LN Česká republika se letos opět umístila na prvním místě v žebříčku atraktivity zemí střední a východní Evropy pro německé firmy. Co za tím stojí?
Je tu celá řada výhod. Česko letos obsadilo první místo již po páté v řadě. Důležitá je geografická i kulturní blízkost. V porovnání s ostatními zeměmi jsou zde podstatně lepší podmínky v oblasti infrastruktury, a sice jak dopravní, tak i IT infrastruktury. Hlavně vysoké školství je na výborné úrovni. Pro průmysl je důležité, že zde jsou kvalitní lokální dodavatelé.
* LN Které oblasti jsou v obchodě mezi ČR a Německem nejvýznamnější?
To je zajímavé, protože na prvních místech jsou na obou stranách stejné produkty. Jak v českých exportech do Německa, tak v německých exportech do Česka se jedná o stroje, automobily, elektrotechnické výrobky a kovové zboží. Ukazuje to, že v obou zemích jsou struktury průmyslu srovnatelné.
* LN Právě automobilový průmysl tvrdě zasáhla ekonomická krize. Objevily se díky tomu nové oblasti, které nyní mají víc potenciálu?
Nových odvětví, které se dostávají stále víc do popředí, je celá řada. Jde například o technologie životního prostředí, mluvíme o obnovitelných energiích, solární technice. Jde také o zařízení pro bioplyn, energetickou efektivnost v budovách a ve strojírenském průmyslu či nové tepelné systémy. To jsou všechno oblasti, které stále nabírají na významu.
* LN Za stále důležitější jste označil také sektor služeb. O jaké konkrétní oblasti jde? Týká se to i českých firem, které podnikají v Německu?
V sektoru služeb jde hlavně o německé firmy, které se etablují tady v České republice. Jedná se zejména o střediska sdílených služeb, kdy velké firmy zřizují servisní centra například pro účetnictví v Česku a pokrývají odsud celou střední a východní Evropu. Ukázkovým příkladem je Lufthansa, která zřídila v Brně call centrum pro informace o letech. Když z Německa voláte do Lufthansy, abyste si ověřili nějaký let, budete spojeni s Brnem. Tohle jsou tedy oblasti, do kterých se stále víc investuje.
* LN Co jsou hlavní problémy, které ohrožují atraktivitu Česka pro německé investory?
Ptali jsme se v průzkumu našich členských firem, kde jsou hlavní problémy, co je nejvíc znepokojuje. Nejdůležitější body jsme sepsali a chceme o nich nyní diskutovat s vládou.
* LN Který problém je pro německé investory tedy nejpalčivější?
Především jde o euro. Dodnes tu je bohužel stále situace, kdy nemáme žádné datum přijetí eura. Je to jeden z nejdůležitějších problémů ekonomiky, která se orientuje na vývoz. Nemluvím přitom jen o německých firmách, ale o všech, které obchodují s evropskými zeměmi. Okolo 80 procent českého vývozu jde do prostoru Unie. A přitom máme extrémní kolísání kurzu. To je samozřejmě pro podniky složité, aby stanovily svoje ceny, kalkulovaly a plánovaly v delším výhledu. Proto se firmy shodují a říkají, že potřebují naléhavě euro.
* LN Zatím ale není stanoven ani termín jeho zavedení...
Ano, nejprve je nutné, aby vláda alespoň určila datum, kdy by se mělo přijmout. Ať už to bude rok 2014 nebo 2017, nebo jindy, to nehraje v současné chvíli tak velkou roli. Podstatné hlavně je, aby bylo jasné, kdy to bude. Přes 90 procent dotázaných říká, že zavedení eura musí být zajištěno.
* LN Dalším problémem, na který si německé podniky stěžují, je odborné vzdělání. V čem je potíž?
Vysokoškolské vzdělání je v Česku na velmi vysoké úrovni. Ale úroveň pod tím je velice slabá. Téměř zde není odborné vzdělání, které by bylo dostatečné a odpovídalo současné poptávce v průmyslu. Kompletně zde chybí praktické vzdělání. Sice tu jsou odborná učiliště, ale tam se učí téměř výhradně teorie a praktický podíl na výuce je velmi nízký. Například v Německu, Rakousku i Švýcarsku je duální odborné vzdělání, kde se kombinuje půl na půl teorie a praxe. To znamená, že mladí lidé kromě školy chodí i dva až tři roky do práce, kde se učí převést do praxe to, co se naučili ve škole. Jsou tak skvěle připraveni a po škole mohou hned nastoupit do práce. Podobný podíl praktické výuky tady absolutně chybí. Učně a žáky, kteří tady vyjdou ze škol, musí podniky kompletně nově vyškolit. To samozřejmě není tak těžké pro velké firmy, jako je Bosch nebo Siemens, ale malé a střední podniky s tím mají velký problém.
* LN Obecně v Česku ubývá absolventů středních odborných škol. Mají průmyslové firmy problém najít zaměstnance?
Je to problém, protože kromě nedostatečného praktického vzdělání se navíc stále vyučují taková povolání, která už v dnešní době nejsou potřeba. Dnes je například potřeba v technické oblasti mechatronik. To je velice důležité povolání, ale přitom tu není na školách skoro vůbec nabízeno. Učiliště tady mají elektrikáře, svářeče a podobně. Přitom tahle povolání už dnes v průmyslu vůbec nedostačují. Stroje jsou tak složité, že je potřeba další vzdělání, vyučení. A to je příklad mechatronika.
* LN Ale neměly by se v Česku spíše posílit kromě průmyslu i nové technologie? Jako pouhá dílna nebude Česko pro investory zajímavé donekonečna.
Samozřejmě. To je další z bodů, které chceme podpořit. Česko jako lokalita inovací a technologií. Naše komora se snaží vytvořit prostředí pro výměnu informací mezi českými a německými institucemi v oblasti podpory inovací, výzkumu a vývoje. Bohužel se zatím v tomto sektoru v Česku moc neinvestovalo. I v evropském srovnání je to zatím příliš málo, to se musí změnit. Jestli chce Česko zůstat dál konkurenceschopné a atraktivní, musí se investovat právě do výzkumu, vývoje, technologií a inovací.
* LN A co veřejné zakázky?
O tom mluví samozřejmě každý. Každá firma, která tu působí, ví, že v téhle oblasti se musí hodně věcí změnit. Veřejné zakázky musí být pro každého přístupné a transparentní tak, aby měl každý stejnou šanci. To je přirozeně téma, které firmy velmi zaměstnává.
* LN Jsou ještě další problémy, které snižují atraktivitu Česka pro německé investory?
Určitě to je zvýšení pružnosti pracovní doby. Společně s podniky jsme oslovili vládu, protože právě nyní v době hospodářské krize to bylo skutečně složité. Pokud se zpružní pracovní doba, budou mít podniky méně potíží ve složitých dobách s personálem. Například německý model kurzarbeit ukázal, že to bylo nejlepší řešení, jak nezvýšit během krize nezaměstnanost. Nyní se již při přípravách nového zákoníku práce o pružnější pracovní době mluví a to je dobře.
* LN Když se tyto body nezmění, hrozí, že Česko ztratí na atraktivitě pro německé investory? Je první místo mezi ve střední a východní Evropě silně ohroženo?
První místo sice není ohroženo silně, protože i s těmito problémy je Česko popáté na prvním místě, to musím připomenout. Ale samozřejmě to jsou zásadní problémy. Je důležité, aby se tyhle oblasti probíraly a něco se s tím začalo dělat. Tak, aby země zůstala atraktivní i v příštích letech. Firmy ovšem i v době krize říkaly, že by Česko znovu zvolily za svou lokalitu.
* LN Ekonomika Německa, na které je silně závislý i vývoj českého hospodářství, nyní překvapivě roste. Čekáte, že bude růst pokračovat i v příštích měsících?
Nyní jsme všichni pozitivně naladěni, zdá se, že jsme se dostali z krize velmi rychle. Díky různým opatřením, jako je kurzarbeit, i díky tomu, že jsme brzy poznali, že právě inovace a výzkum je fundamentální pro atraktivitu země. Pravděpodobně budeme mít na konci roku růst 3,3 procenta. To nikdo nečekal, je to fantastické.
* LN Ale budete ten růst pokračovat?
Doufáme, že to bude trvalé, že nejde o krátkou fázi. Musí se zotavit ekonomika celého světa, protože na té závisí německý vývoz. A když se bude dařit Německu, bude úspěch i v Česku.
***
ZASTUPUJÍ NĚMECKÉ INVESTORY V ČESKU * Česko-německá obchodní a průmyslová komora (ČNOPK) je největší bilaterální zahraniční komorou v Česku. Má přes 570 členů. * ČNOPK poskytuje českým a německým firmám informace o možnostech vstupu na trh a nabízí další služby. Zároveň se také zasazuje v politice a u správních orgánů o podnikatelsky příznivé rámcové podmínky v České republice. * Výkonným členem představenstva je od roku 2006 Bernard Bauer. Dříve působil v obchodních a průmyslových komorách jako zástupce Německa v Chile, Ekvádoru či Saúdské Arábii.
