Hned totiž začal pracovat na plánu rozvoje zahrady. „Na tu šanci jsem čekal celý život,“ říká vystudovaný ekonom.
* LN Před chvílí jste absolvoval psychotesty. Jak hodnotíte své šance na vítězství ve výběrovém řízení na ředitele pražské zoo?
Je docela trapné mluvit o tom, jaké mám šance. Myslím, že jsem předložil koncepci, která je pěkná. Za prvé je to pokračování ve vizuálně velmi příjemném, estetickém stavění zahrady, které zahájil Petr Fejk. Říkám tomu Fejk na druhou. Kdo tu koncepci viděl, tak s tím vesměs souhlasí. Tou koncepcí se prolíná jedna věc, a to je tzv. válečný generel pražské zoo. Tehdy připravoval odboj plány pro poválečný rozvoj například podniku Jawa. To samé udělali i lidé kolem zoologické zahrady. V roce 1944 udělali docela pěkný plán rozvoje, z toho například vznikl Bechyněho pavilon, dnes pavilon Sečuán. Moje koncepce jen akcentuje, co už v tom generelu bylo, což je zahrada s pokorou k jejímu reliéfu. Žádná zoo v Evropě totiž není tak různorodá a tím pádem vytěžitelná, jako je pražská zoo. Druhý element je dělat to jako zelenou zahradu se spoustou kytek, taková kombinace zoo a silné botanické složky.
* LN A co psychotesty?
Já jsem dělal psychotesty předtím jenom jednou. Když jsem nastupoval do Světové banky. Musím říct, že to není úplně snadné. Ty psychotesty jsou mazaně zkonstruované a nutí člověka, aby dělal hodnocení sebe sama. Kromě standardních věcí, jako je logika a tak dál, tak je tam i sebehodnocení z hlediska osobnostního profilu. Člověka to tlačí k tomu, aby o sobě zapřemýšlel. Akdyž na to máte dvě hodiny, tak to není plně snadné, být vnitřně poctivý. Udělat svou charakteristiku povrchně, jak se všichni vidíme, je jednoduché. Ale vidět jednotlivé prvky své povahy a jakou jim dáváte váhu na stupnici od jedné do čtyř, snadné není. Člověk se kloní k tomu, že si dá stejnou známku z vícero disciplín, což v tomto testu není možné. To mi přišlo nejtěžší.
* LN Kde jste si ubral?
Komplikované bylo odpovědět na otázku, zda jsem spíš vůdčí typ, nebo jsem spíš kooperativní, když o sobě vím, že jsem extrovert a rád se bavím s lidmi. Já miluju humor a nadsázku, takže jsem musel zkoumat, zda je to rozhodnost, lví povaha dominantního samce, anebo je to kooperativní prvek. Jak budeme rozhodovat? Kdo má po celé té zábavné diskusi pravdu? Jsem to já, nebo je to ten tým? To bylo hodně těžké.
* LN Kdo bude nakonec vybírat nového ředitele zoo?
Teď bude ještě pohovor s psychologem. Už za sebou máme pohovory u konzultanta, zdůvodňování předložené koncepce před komisí, teď psychotesty, a pak už asi nějaké finální kolo. Pokud to má být od nového roku, tak se musí rozhodnout nejpozději do 15. prosince, kdy je poslední zasedání rady.
* LN Kde bude nejviditelnější podpis nového ředitele zoo Miroslava Zámečníka?
Nejrychleji budou vidět ty kytky, protože to není finančně nákladné. To nejsou žádné pavilony, které budou stát řádově stovky milionů korun. Aby se zoo dodělala, budou se muset postavit dva nové pavilony tam, kde se zatím žádné těžké stavby nedělaly. Kvůli riziku záplav není možné, aby sloni zůstávali v dolní části zahrady, protože se jen těžko přemisťují. Ale zakomponovat ty dvě velké stavby do horní části zoo tak, aby nebyly dominantní a nezkazily vršek, který je moc hezký, bude složité. Ve své koncepci dlouho rozebírám, že neznám sloninec, který by se mi líbil. Existují dvě školy. Jedna je splynout s terénem, aby byl pavilon vidět co nejmíň a dominovala zvířata. K tomu bych se rád přiklonil. Druhá cesta je dělat architekturu, hrajete si na hinduistické chrámy a tak, ale to by byla nepokora vůči kráse pražské zoo. Proto vynakládám značné mentální úsilí, abych lidem vymluvil, že tento typ stavby by nebyl dobrý. S hrošincem to tak složité není. Nejzdařilejší hrošinec je v Berlíně Charlottenburgu. To se dá snadno zkopírovat. Dvě podobné stavby už v Troji jsou. Jedna je skleník Fata Morgana, druhá je Indonéská džungle.
* LN Kdy by měly být nové pavilony hotové?
Předpokládám, že do roku 2011.
* LN A co další plány?
Mamutí úkol, na který se zatím nesáhlo, je dolní oblast zoo. Je to záplavová zóna, takže žádné velké stavby. Otázka je, zda starý sloninec zrekonstruovat na něco jiného, anebo ho prostě zbourat a udělat to úplně jinak. Já preferuji druhé řešení. Ale to se nedá dělat jinak než v naprosté součinnosti s magistrátem, protože to bude stát zhruba 300 milionů korun. A co si budeme povídat, ekonomický výhled je, že ty peníze nejsou. Bude těžké je shánět, můžeme se podívat třeba na financování ve spolupráci s privátním sektorem, ale to se opravdu musí řešit s magistrátem.
* LN Mluvil jste o tom s někým?
Ano. Vysvětloval jsem to komisi z magistrátu. Všichni tam chápou, že je to velký problém. Je to mikroklimaticky nejteplejší část zahrady. Tam je rozdíl v teplotě tři stupně Celsia. Oblast od červených pand a bývalá ptačí stezka, která tam pořád je, to je jedno z nejteplejších míst nejen v Praze, ale asi i v České republice. To je perla, která si žádá vynikající využití. Navrhuji tam umístit nosorožce. Nějaký druh, který se v zajetí úspěšně množí.
* LN Jak teď vypadá struktura příjmové stránky rozpočtu zoo?
Pražská zoo má výhodu, že je v hlavním městě, které je zároveň jedním z nejnavštěvovanějších měst ve střední Evropě. Takže i příliv návštěvníků může být potenciálně vysoký. On už skoro je na svém potenciálu, myslím, že letos padne rekord, protože počasí je zatím dobré. Takže choďte do zoo, ať ho překonáme!
* LN Může se zoo sama uživit?
V kontinentální Evropě je jen velmi málo zahrad, které by byly ekonomicky soběstačné. Většinou je tam napojení na příliv prostředků z veřejné sféry. Praha je pozoruhodná tím, že má strašně vysokou návštěvnost Rusů. Je jich tam víc, než vidíte ve městě. Cizinců samozřejmě přibývá, protože se ví, že je to dobrá zahrada. Ale ta zoo je tak výjimečná, že by si zasloužila, aby byla pro zahraniční návštěvníky výš, než zatím je. S výjimkou ruskojazyčné klientely. Pražská zoo má spolu se zoo ve Dvoře Králové nejvyšší soběstačnost. V tom jsou sponzorské dary, adopce zvířat plus výnosy ze vstupného. To je na úrovni dvou třetin. Zbytek dodává magistrát.
* LN A v tvrdých číslech?
Magistrát do toho dává sto, sto deset milionů ročně. To je hodně. Proti jiným zahradám je to dvojnásobek.
* LN Celý rozpočet je tři sta milionů?
Něco přes tři sta.
* LN To je provozní rozpočet, nebo zahrnuje i investice?
To je na provoz. Investice jsou extra. Ale Praha do zoo už investovala hodně. Ale také za to hodně dostala. Velký problém je však dopravní situace, protože Troja vysokou návštěvností velmi trpí. Řešení by vyžadovalo nějaký most ze Suchdola, ale to už se bavíme o obrovských penězích.
* LN Z materiálu, který jste připravil, jasně vyplývá, že jste viděl mnoho zoologických zahrad. Víte, kolik jste jich viděl?
Ne.
* LN Tak aspoň na kolika kontinentech?
Na třech. Evropa, Amerika, Asie. Byl jsem i v hanojské zoo. Ta je strašná. Ale ani japonské zahrady, které jsem viděl, nejsou nic úchvatného. To souvisí s vývojem zoologických zahrad. Vývoj jejich architektury prošel několika odlišnými etapami, což vidíte ve velmi starých zahradách, jako je třeba vídeňský Schönbrunn. Tam jsou vyloženě památky, třeba barokní stavby. To se těžko předělává, protože ty objekty jsou památkově chráněny. To byla doba, kdy se dělal maorský a indický sloh, mělo to evokovat exotičnost. Pak byla taková kachlíková doba, pro maximum hygieny, ta vedla k tomu, že se zvířata začala velmi úspěšně množit. Pak přišla doba safari, což byl komerční projekt. A teď je doba, která nedělá ani safari, ani kachlíky. Teď se evokuje přírodní dojem. Ale vrací se orientální architektura, s čímž já strašně nesouhlasím. Mám rád, když se to dělá jako v Bronxu. To je nedostižný průkopník přinejmenším dvou linií. Ta hlavní je používat zoo jako platformu pro ochranu přírody. Samozřejmě Bill Conway jako dlouholetý ředitel zoologické v Bronxu samozřejmě dokázal za pár let shromáždit 400 milionů dolarů, což v Česku možné není, i když bohatých máme dost. A jistě budou vyzváni, aby osvědčili svou lásku!
* LN Nakolik je pro zoo důležité, aby měla ikonické zvíře?
Je to hodně důležité. Lidi to očekávají a dostanou to. Jsou i zahrady, které jsou dělané úplně jinak. Hodně toho je v Anglii, kde jsou dotace neznámým pojmem. Tak dělají něco menšího a specializovanějšího. Takže je třeba Otter Trust, kde dělají jen vydry. A kdo viděl vydru i v pražské zoo, tak je to show, kde se fakt dá strávit den, uděláte si u toho piknik a o vydrách se toho hodně dozvíte. Další club v Anglii dělal jenom jihoamerické opice vlnaté. A chodila na to spousta lidí, protože to dělali výborně. Ale mít v Praze zahradu bez žiraf, bez nosorožců, bez tygrů a bez lvů není možné. To je třeba respektovat.
* LN Je možné, aby se někdy v pražské zoo chovaly pandy velké?
Není. Já bych to Pražanům rád dopřál, ale dát milion dolarů Číňanům, to není možné. Navíc je to vyhrocený potravní specialista, takže musíte z Francie vozit bambus v chladírenském kamionu. Fakt to stojí strašné peníze. A po pravdě řečeno, pandy se už v Číně slušně chrání. A než dát každý rok Číně milion dolarů za pandy, tak radši zachráním třicet živočišných druhů. Proto je jen pár zahrad, které do toho jsou ochotné vrazit takové peníze.
* LN Co budete dělat, když to místo nedostanete?
To, co nyní. Mám permanentku a budu tam chodit se stejnou frekvencí.
* LN Jak často chodíte do pražské zoo?
Mám svobodné povolání, takže když je hezky a mám mezi schůzkami dvě hodiny volna, tak tam vždycky zajdu.
* LN Chodíte sám?
No jasně. Děti to nemají v lásce. Když byl syn malý, tak jsem ho pořád tahal do washingtonské zoo. A on to začal tak strašně nenávidět, že tam chodil pouze pod podmínkou, že mu ukážu klimatizační jednotku od pavilonu Amazonie.
* LN Kolikrát jste byl letos v zoo?
Musel jsem tam být tak dvacetkrát.
* LN A kdy jste tam byl poprvé?
Když mi bylo tak sedm. Tehdy jsme se ze Slovenska přistěhovali do Prahy. Ale když mi bylo deset a mohl jsem jezdit veřejnou dopravou, tak jsem tam strávil celé prázdniny.
* LN Proč jste to nešel studovat?
V době, kdy se člověk rozhodoval, tak už bylo po všem. Nikdo nemohl ani na krok. Do Ugandy vyjel doktor Verner, který tam dělal nějaký parazitologický výzkum, ale to byl jediný člověk. Dvakrát někdo vyjel do Íránu a na expedice se jezdilo maximálně na Kubu.
***
Profil
Miroslav Zámečník (47)
Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. V devadesátých letech studoval na Georgetown University. Byl poradcem Václava Klause i Václava Havla. V roce 1994 se stal asistentem výkonného ředitele Světové banky a následujících pět let strávil ve Spojených státech. Po návratu do Česka působil jako ekonomický konzultant ve společnosti Arthur D. Little, pak nastoupil do státní Revitalizační agentury. Od roku 2001 působí jako konzultant v oblasti finanční restrukturalizace a reorganizace insolventních podniků, firemních fúzi a akvizic. Dalším oborem jeho specializace je problematika zdravotních systémů, financování a ekonomika zdravotnictví. V lednu roku 2009 se stal členem Národní ekonomické rady vlády Mirka Topolánka, později nastoupil do dozorčí rady ČSA. Na funkci předsedy dozorčí rady aerolinek však rezignoval, když se rozhodl ucházet o uvolněné místo ředitele pražské zoo. Zámečník je ženatý a má dvě děti.
