Jak se trefně zeptala na tiskové konferenci kolumbijská novinářka: „Není to frustrující přijet na festival a vědět, že slavné herečky obvykle na festivalech ceny nedostávají?“ Jolie reagovala s profesionalitou ženy, která dobře ví, že je veřejným majetkem, a už dávno se rozhodla obětovat pro druhé: „Budu ráda, když v Cannes dostane cenu někdo, komu to pomůže nastartovat kariéru.“
Angelina skutečně nic nastartovat nepotřebuje, její mašina na úspěch a na peníze šlape spolehlivě. To ale pro herečku neznamená, že se v očekávání dvojčat vykašle na propagaci svých filmů. V případě snímku The Exchange by to byla opravdu škoda, Jolie má být na co hrdá. Prakticky ve stejnou chvíli se ona i Eastwood rozhodli přijmout práci na projektu, který se vrací k osmdesát let starému případu, jenž tehdy otřásl celými Spojenými státy.
Skutečný příběh fantastičtější než nejodvážnější fikce Svobodné matce Christině Collinsové tehdy zmizel devítiletý syn. Policejní pátrání dlouho nikam nevedlo, nicméně po několika měsících dostala zprávu, že je chlapec na světě. Bylo to ale docela jiné dítě, které se ke Collinsové podezřele vřele hlásilo. Přestože žena trvala na tom, že nejde o jejího syna, policie chtěla případ uzavřít. Aby Collinsovou umlčela, nechala ji zavřít do ústavu pro choromyslné.
To je vlastně jen začátek příběhu, který pak nabere nečekané obrátky: odhalení sériového vraha dětí a zkorumpovaného policejního systému. Duchovním otcem filmu je scenárista J. Michael Straczynski, který zaprášený případ objevil v policejních archivech. Největší problém při jeho prosazování pak prý měl s tím, že skutečnost, jíž se snažil co nejvíce držet, působila mnohem fantastičtěji než ta nejodvážnější fikce. Faktem například je, že případ Collinsové vedl k zásadním změnám na losangeleském policejném okrsku.
Odvážný příběh nebyl ovšem překážkou ani pro Eastwooda, ani pro Jolie, oba byli první a jedinou volbou producentů a oba na nabídku ihned kývli. „Četl jsem scénář v letadle na cestě z Berlína a ihned jsem měl jasno, že ho chci točit, volal jsem producentům a oni hned, co prý bych říkal na Angelinu, že to bere. Takhle rychle vzniká jen málokterý film,“ vysvětlil Eastwood. Jolie je podle něj pro tento film ideální herecký typ: „Připomíná mi herečky ze zlaté hollywoodské éry, Katherine Hepburnovou nebo Ingrid Bergmanovou.“
Jolie měla také pro roli ideální předpoklady jako několikanásobná matka. Na otázku, nakolik si vystačila s mateřským instinktem, a nakolik musela zapojit herectví, odpověděla, že pro svou roli našla inspiraci docela jinde: „Nedlouho před natáčením mi zemřela matka (herečka Marceline Bertrandová podlehla v lednu 2007 rakovině, pozn. red.), snažila jsem se vzpomínku na ni otisknout do postavy Christiny, chtěla jsem, aby to byla odhodlaná a milující máma, jakou jsem měla já.“ Maradona útočí na plátna kin. S Emirem Kusturicou Film o ženě, jež se snaží najít svého ztraceného syna, logicky evokoval snímek Síla srdce, který Jolie uvedla v Cannes přesně před rokem a později jí vynesl nominaci na Zlatý glóbus.
V Síle srdce hrála také skutečnou ženu, novinářku Marianne Pearlovou, pátrající po manželovi uneseném před sedmi lety v Pákistánu. „Necítím tak velký rozdíl v tom, jestli se vám ztratí syn, nebo manžel, je to vždycky stejná tragédie. Podstatný rozdíl je ale v tom, co mohla dělat a jaké možnosti měla Marianne, a jaké ve dvacátých letech Christine.“ Načež se Clint Eastwood hrdě přihlásil k tomu, že je režisérem feministického filmu. I tak se dá The Exchange vyložit.
Mezi další lákadla, jež byla v Cannes včera přichystána, patřil dokument o bývalé fotbalové hvězdě Diegu Maradonovi. Film s příznačným názvem Maradona by Kusturica natočil známý balkánský režisér Emir Kusturica.
