TEHERÁN/PRAHA V íránském městě Píštím na jihovýchodě země došlo včera ke krvavému sebevražednému útoku. V době, kdy se na jednání sjížděli členové elitních revolučních gard a místní kmenoví vůdci, vstoupil do jednací místnosti muž opásaný výbušninami, které okamžitě explodovaly. Ke krvavému útoku se přihlásila sunnitská povstalecká skupina Džundalláh, Írán z něho ale okamžitě obvinil zahraničí: jednak Západ v čele s USA a Británií, včera večer pak za „odrazový můstek pro útok“ označil sousední Pákistán.
Podle některých zpráv došlo v jednu chvíli k dvěma výbuchům. Jeden se ozval z jednací síně a druhý přímo uprostřed konvoje „gardistů“. Íránské ministerstvo vnitra hovoří o nejméně 31 mrtvých a dalších 28 zraněných. Mezi oběťmi je kromě civilistů i šest hlavních generálů Revolučních gard včetně velitele místní jednotky Radžába Alího Mohammadzádeho. Zemřela ale i řada místních kmenových vůdců z řad šíitů a sunnitů.
Předseda íránského parlamentu Alí Laridžání prohlásil, že cílem útoku bylo narušit bezpečnost v provincii Sístán a Balúčestán na jihovýchodě Íránu.
Znamení nepřátelství V této oblasti, která hraničí s Pákistánem i Afghánistánem, už léta panuje napětí, protože zde kvete obchod s drogami a vysoká kriminalita. Navíc se zde zmobilizovala skupina Džundalláh (Boží vojáci), která bojuje za práva menšinových sunnitů, především sunnitských Balúčů. Spekuluje se i o jejím napojení na afghánský Taliban nebo teroristickou organizaci Al Kajda. Tato skupina se přihlásila i k včerejšímu atentátu. Podle BBC však Írán za činností skupiny vidí podporu Spojených států, které s její pomocí udržují nestabilitu v zemi.
„Kriminálníci velmi rychle dostanou odpověď za svůj nelidský zločin,“ citovala média íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda. „Poslední teroristický útok jsme vyhodnotili jako výsledek americké akce. Je to znamení amerického nepřátelství vůči naší zemi,“ sdělil médiím Laridžání. „Obama prohlásil, že natáhne ruku směrem k Íránu, ale s tímto teroristickým činem tu ruku spálil,“ dodal s odkazem na amerického prezidenta. Těsně po atentátu se v íránské televizi objevily zprávy od „informovaných zdrojů“, které prohlašovaly, že do akce byla přímo zapojena Velká Británie. Írán už totiž v minulosti obvinil obě tyto země z financování povstaleckých skupin.
Nejhorší akce za poslední dobu Jak Američané, tak Britové spojitost s včerejším incidentem striktně odmítají. „Odsuzujeme tento teroristický čin a litujeme ztráty nevinných životů. Zprávy o údajném zapojení Spojených států jsou úplně falešné,“ citovala CNN oficiální stanovisko americké vlády. Podobná byla i britská reakce. „Terorismus je nepřípustný všude, kde se objeví. Náš soucit patří těm, kteří byli zabiti nebo zraněni při útoku, a jejich rodinám,“ uvedlo britské ministerstvo zahraničí. Útok byl za poslední dobu nejhorší akcí namířenou proti členům íránských Revolučních gard. Gardisté tvoří vlivnou vojenskou jednotku, která se hlásí k odkazu islámské revoluce z roku 1979 a má blízko k duchovnímu vůdci ajatolláhovi Alímu Chameneímu. Disponuje navíc obrovskými finančními rezervami a její členové mimo jiné zajišťují bezpečnost v citlivých pohraničních oblastech a kontrolují íránský raketový program. Jejich vliv ale zasahuje i do íránské ekonomiky včetně ropného bohatství.
Podle analytiků se tak po včerejšku nejen prohloubí napětí v nepokoji zmítané oblasti, ale incident může mít i dalekosáhlejší důsledky. Írán totiž v současné době prochází složitým politickým obdobím, kdy vláda soustavně čelí nátlaku íránského reformního hnutí, které neuznává současného prezidenta Ahmadínežáda.
***
„Poslední teroristický útok jsme vyhodnotili jako výsledek americké akce. Je to znamení amerického nepřátelství vůči naší zemi.“
