Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) může být podle pozorovatelů s misí Atlantisu, který urazil celkem osm milionů kilometrů, spokojen. Astronautům se během ní podařilo nainstalovat na ISS novou evropskou vědeckou laboratoř Columbus, která je označována za nejdůležitější příspěvek Evropanů k provozu vesmírné stanice. Příštích deset let má vesmírná laboratoř v hodnotě zhruba 880 milionů eur umožnit nejrůznější vědecké pokusy mimo zemskou přitažlivost. Satelit kroužil kolem Země Na rozjezd vědeckých prací na Columbusu bude nyní dohlížet francouzský astronaut Leopold Eyharts, který na ISS přicestoval Atlantisem. Dalším krokem pro dostavbu ISS bude instalace jiné laboratoře - tentokrát japonské s názvem Kibo. Půjde o komplex, jehož název znamená „naděje“. První z jeho tří částí má na ISS vynést raketoplán Endeavour, jehož start je plánován na 11. března.
Nefunkční americký špionážní satelit byl neovladatelný a mířil k Zemi. Armáda musela počkat, až raketoplán přistane, aby trosky družice stroj nepoškodily. Porouchaný satelit kroužil ve vzdálenosti asi 210 kilometrů nad povrchem Země. Zařízení s označením L-21 údajně obsahuje nebezpečné látky, především hydrazin, palivo pro manévrovací trysky. K sestřelení mělo námořnictvo použít taktickou řízenou raketu vypálenou z válečné lodi.
