PRAHA/SYDNEY Ceny nerostných surovin celosvětově neporostou, tedy alespoň ne kvůli návrhu australské „superdaně“ na zisky těžařských firem.
Australská vláda totiž rozhodla, že nebude zabíjet slepici, která jí snáší zlatá vejce. Nová daň z těžby se bude vztahovat jen na některé firmy a maximální zdanění obřích těžařských společností se nebude šplhat k 60 procentům, jak se plánovalo, ale bude „jen“ 40 procent.
S tím jsou těžaři smířeni a ohlásili, včetně největších světových společností BHP Biliiton a Rio Tinto Group, že opět rozjedou investice, pozastavené kvůli obavě z nadměrné výše zdanění.
Reklama za státní peníze S návrhem na „superdaň“ ze zisku těžebních společností přišel premiér Kevin Rudd, kterého minulý měsíc nahradila v křesle šéfa australského kabinetu Julie Gillardová.
Rudd chtěl, aby kromě současných daní ze zisku a daní z těžby velké společnosti platily do státní pokladny 40 procent ze svého zisku. To by se odrazilo v cenách surovin na celém světě.
Austrálie má přezdívku „důl světa“, je největším vývozcem železné rudy a uhlí na světě, má největší světové zásoby uranu a patří mezi přední světové vývozce mědi nebo třeba zinku. Většina australské produkce sice míří do Asie, ale právě Austrálie ovlivňuje rozhodujícím způsobem ceny surovin i v Evropě.
Rudd argumentoval tím, že těžaři málo přispívají do australské státní pokladny a nová daň - která měla za dva roky vynést 12 miliard dolarů - by umožnila vyrovnat deficit státního rozpočtu.
Zároveň chtěl zabránit rozšíření „holandské nemoci“. Tímto termínem označují ekonomové stav, kdy vysoké příjmy v jednom sektoru hospodářství, většinou těžbě surovin, zvyšují hodnotu místní měny a tlačí na platy i v dalších odvětvích. Stalo se tak totiž právě v Nizozemsku po objevu nalezišť ropy a plynu v Severním moři. Výsledkem surovinového „požehnání“ bylo, že ostatní průmysl i zemědělství upadaly a staly se nekonkurenceschopnými na světových trzích. Rudd se domníval (vzhledem ke klesajícím cenám surovin v posledních letech patrně nesprávně), že něco takového hrozí i Austrálii. Navíc chtěl zdaněním bohatých těžařů získat hlasy ve volbách, které se mají konat letos na podzim.
Jenže se přepočítal. Nejdříve proti němu vystoupili těžaři, kteří poukazovali na problémy s novou daní. Oponovali, že bude nejvyšší na světě, a hrozili zavíráním dolů.
Expremiér Rudd naopak prohlašoval, že efektivní zdanění bude mnohem nižší, než tvrdí těžaři. Vláda si dokonce zaplatila v televizi reklamy útočící proti těžařům. Samozřejmě, vládní reklamy byly placeny ze státní kasy.
To ale v době, kdy vláda mluvila o úsporách, popudilo i tu část Australanů, která s daní souhlasila. Nakonec průzkumy veřejného mínění ukázaly, že většina obyvatel země je proti dani.
Rudd odstoupil a na jeho místo se dostala Gillardová, která chce, aby tato daň byla nižší a nevystrnadila těžaře z Austrálie. Paradoxní přitom je, že Gillardová je ve vládnoucí straně politicky více nalevo než předchozí premiér Rudd.
Menší daně, větší investice Daň tak bude oproti původním plánům nižší a má se vztahovat jen na obří společnosti a jejich velké projekty. Týkat se bude jen těžby železné rudy a uhlí, a nikoliv třeba plynu, jak se uvažovalo. Zdaněn bude navíc jen „nadměrný zisk“, tedy když bude dosahovat více než dvanácti procent hodnoty společnosti ročně.
Současné daně budou ale platit nadále, takže nakonec se bude celkové maximální zdanění velkých firem pohybovat okolo 40 až 45 procent. Daň se ale bude týkat jen 320 společností místo původně zamýšlených 2500 firem.
Daň má začít platit od prvního července příštího roku. „Změny jsou jasně ve prospěch těžařů,“ okomentoval to Chris Drew, australský analytik investiční banky RBC Capital Markets.
Těžaři se podle některých analytiků chystají dokonce zvýšit své investice v Austrálii - jen letos prý o 100 miliard dolarů. I přes zvýšení investic ale bude příjem z daně sotva desetinový oproti původnímu návrhu.
