Australopitekus řečený louskáček

VÍDEŇ Nejasností kolem vývoje předků člověka je mnoho. Jednu z nich představuje i jejich dieta. Předmětem dohadů jsou především mohutné čelisti australopitéků, kteří žili na jihu Afriky před více než 2,5 miliony let. Jejich silné čelisti a masivními zuby jsou nejčastěji považovány za znak adaptace na žvýkání množství malé, tvrdé potravy, jako semena rostlin. Tým amerických a rakouských paleontologů, který zkoumal nejlépe zachovalou lebku tohoto druhu se domnívá, že rozlousknul hádanku přesněji. Podle snímků z tomografu vytvořili vědci model, ze kterého určovali sílu skusu čelisti a odolnost jednotlivých zubů. Dle ní byl australopiték výkonný louskač ořechů. Dokázal je drtit nejen mezi stoličkami, ale i třenovými zuby. Díky tomu mohl drtit i větší kusy, tvrdí studie zveřejnění v časopise PNAS. Schopnost pojídat ořechy mohla teoreticky představovat v suchých dobách evoluční výhodu.