Přesto by v Brně do tří let měla jedna ze tří vozoven sloužit výhradně plynovým autobusům. „Počítáme s tím, že za tu dobu nakoupíme 110 vozidel, což je přibližně kapacita medlánecké vozovny,“ potvrdila mluvčí dopravního podniku Hana Pohanová. Záměr už potvrdili také radní, zbývá na něj vyhradit peníze v městském rozpočtu.
Moravská metropole by tak byla prvním z velkých měst v republice, které masivně začne naftové autobusy vyměňovat. V Praze podle statistiky České plynárenské unie nejezdí mezi 1300 autobusy ani jeden na plyn, v Ostravě a v Olomouci také ne a v Plzni pouze tři. Celkem všechny městské dopravní podniky v republice používají pět tisíc autobusů, z toho ale pouze 185 plynových. Brněnský dopravní podnik plynové autobusy zkoušel už před jedenácti lety, ale neúspěšně. Tehdy koupil dvě Karosy 732 upravené na plynový pohon, po třech letech je prodal do Uherského Hradiště. Na rozdíl od naftových vozidel nevydržely bez doplňování paliva během dne a navíc měly problémy v kopcovitém brněnském terénu.
Dnes je situace jiná. Nové autobusy, z nichž pět typů testoval dopravní podnik v uplynulém roce, už zvládnou i příkré cesty do sídliště v Kohoutovicích či do okrajových čtvrtí v Útěchově a v Ořešíně. „Navíc se ukázalo, že snížené provozní náklady by začaly už po čtyřech letech investici splácet,“ tvrdí náměstek primátora Martin Ander. Autobusy poháněné zemním plynem jsou totiž asi o milion dražší než klasická naftová vozidla.
Dopravní podnik odhaduje, že kilometr ujetý autobusy na plyn je ve srovnání s jejich naftovou obdobou levnější přibližně o čtyři koruny. Vloni tři stovky brněnských autobusů najely celkem kolem osmnácti milionů kilometrů. „Důležitá je ale také rovina ekologická. Autobusy na plyn totiž prokazatelně méně škodí životnímu prostředí, emise klesají až o 80 procent,“ tvrdí Ander. Problém je pouze v samotné investici - nákup 110 nových vozidel přijde na více než tři čtvrtě miliardy korun. Podle radní Jany Drápalové by však mělo být možné využít dotace z mezinárodních fondů.
Jedním z limitů pro provoz autobusů na zemní plyn je ale také nutnost vybudovat plnicí stanici. Ta je nyní v Brně jedna - a dopravní podnik si zřejmě bude muset pořídit vlastní. „Přísnější pravidla platí i pro garážování autobusů na zemní plyn, což jsou další investice. To je zřejmě důvod, proč menší společnosti, které provozují dopravu v okolí Brna, přechod k plynovým autobusům nechystají,“ poznamenal Květoslav Havlík ze společnosti Kordis JMK, které koordinuje integrovanou dopravu na Brněnsku.
Moravská metropole by tak byla prvním z velkých měst v republice, které masivně začne naftové autobusy vyměňovat. V Praze podle statistiky České plynárenské unie nejezdí mezi 1300 autobusy ani jeden na plyn, v Ostravě a v Olomouci také ne a v Plzni pouze tři. Celkem všechny městské dopravní podniky v republice používají pět tisíc autobusů, z toho ale pouze 185 plynových. Brněnský dopravní podnik plynové autobusy zkoušel už před jedenácti lety, ale neúspěšně. Tehdy koupil dvě Karosy 732 upravené na plynový pohon, po třech letech je prodal do Uherského Hradiště. Na rozdíl od naftových vozidel nevydržely bez doplňování paliva během dne a navíc měly problémy v kopcovitém brněnském terénu.
Dnes je situace jiná. Nové autobusy, z nichž pět typů testoval dopravní podnik v uplynulém roce, už zvládnou i příkré cesty do sídliště v Kohoutovicích či do okrajových čtvrtí v Útěchově a v Ořešíně. „Navíc se ukázalo, že snížené provozní náklady by začaly už po čtyřech letech investici splácet,“ tvrdí náměstek primátora Martin Ander. Autobusy poháněné zemním plynem jsou totiž asi o milion dražší než klasická naftová vozidla.
Dopravní podnik odhaduje, že kilometr ujetý autobusy na plyn je ve srovnání s jejich naftovou obdobou levnější přibližně o čtyři koruny. Vloni tři stovky brněnských autobusů najely celkem kolem osmnácti milionů kilometrů. „Důležitá je ale také rovina ekologická. Autobusy na plyn totiž prokazatelně méně škodí životnímu prostředí, emise klesají až o 80 procent,“ tvrdí Ander. Problém je pouze v samotné investici - nákup 110 nových vozidel přijde na více než tři čtvrtě miliardy korun. Podle radní Jany Drápalové by však mělo být možné využít dotace z mezinárodních fondů.
Jedním z limitů pro provoz autobusů na zemní plyn je ale také nutnost vybudovat plnicí stanici. Ta je nyní v Brně jedna - a dopravní podnik si zřejmě bude muset pořídit vlastní. „Přísnější pravidla platí i pro garážování autobusů na zemní plyn, což jsou další investice. To je zřejmě důvod, proč menší společnosti, které provozují dopravu v okolí Brna, přechod k plynovým autobusům nechystají,“ poznamenal Květoslav Havlík ze společnosti Kordis JMK, které koordinuje integrovanou dopravu na Brněnsku.
