KALENDÁŘ VĚDECKÝCH UDÁLOSTÍ A OSOBNOSTÍ
Začátkem října 1908 anglický list Daily Mail vypsal cenu 1000 liber za překonání „Channelu“ letadlem těžším vzduchu, a to za těchto podmínek: let se musí uskutečnit mezi východem a západem slunce a aviatik (jak se tehdy říkalo pilotům letadel, balonisté pak sluli aeronauti) musí uhradit veškeré případně způsobené škody.
Připomeňme si, že američtí bratři Wrightové jako první na světě vzlétli řiditelným letadlem v polovině prosince 1903, Kanál v balonu překonal Francouz Pierre Blanchard počátkem roku 1785.
Na podzim 1908 bylo známo jen několik lidí s reálnou nadějí na úspěch: ve Francii působící Wilbur Wright a Brazilec Alberto SantosDumont, dále Francouzi Henri Farman a Léon Delegrange a Brit Alliot Verdon Roe. Zanedlouho pak k nim přibudou další dva vážní uchazeči o cenu: Francouzi Hubert Latham a Louis Blériot.
Poslední jmenovaný, nakrátko vojenský inženýr, poté majitel zavedené továrničky na automobilové reflektory, spatřil na Světové výstavě 1900 v Paříži (to mu bylo 28 let), „bizarní přístroj podobný velikému netopýru“.
„V tom okamžiku ovládl mne velký sen, který mne oloupil o dřívější klid. Létat!“ Za tři roky sestrojil své první létadlo, ale „po několika pokusech o vzlétnutí ho demontovaly brutální otřesy motoru“.
Zatímco konkurenti získávají první letecké vavříny, Blériot dře, chudne (letadlo tehdy stálo skoro deset ročních dělnických platů), riskuje život: „S jakou bolestí jsem snášel vyčítavý pohled manželky, obklopené kučeravými hlavičkami dětí!“ Traduje se dokonce, že před jedním z pokusů ratolístky před tatínkem poklekly a snažně ho prosily, aby se jim nezabíjel...
Následuje jeden model za druhým, pořád lepší, leč s koncem stejným: tvůrce je při některém přistání zničí. Noviny o něm píší jako o „aviatikovi, který se brzo zabije“.
V polovině července 1909 je připraven Francouz Hubert Latham, ale společnou vinou počasí, krádeží a poruch se mu přelet nezdaří a pilot musí nouzově přistát na moři. Je však odhodlán pokračovat...
Teprve po tomto nezdařeném pokusu svého krajana se 19. července přihlašuje do soutěže Daily Mail sedmatřicetiletý Blériot. Z obavy před Lathamem tak činí i s kotníkem silně spáleným od motoru při předchozích dvou letech (během nich urazil rekordních 42 kilometrů, což by na Kanál v nejužším místě stačilo).
Přichází 25. červenec 1909. Devatenáct minut před pátou ranní z pobřeží u francouzského Les Baraques nedaleko Calais vzlétá model číslo jedenáct zvaný Kachna -třímetrákový jednoplošník o rozpětí sotva osm metrů, s motorem o výkonu 25 koňských sil, tedy nějakých 17 kilowattů (což obnáší zhruba výkon trabanta).
Po šestatřicetiminutovém, bezmála dvaačtyřiceti kilometrovém letu sedmdesátikilometrovou rychlostí, i díky náhlému lijáku, který jako na zavolanou zchladil fatálně se přehřívající motor, pilot přistává v Northfall Meadow u Doveru. Arci po svém způsobu - rozbil při tom podvozek i vrtuli. Přesto z letadla - jak to říct? - belhavě vytančil...
Pečlivý celník pak do vstupního formuláře zapíše: „Pan Louis Blériot ... řidič jakési létající loďky, kterou nazývá monoplán, přistál v Anglii. Prohlašuje, že nemá žádnou ze známých nakažlivých chorob, proto se mu dovoluje pokračovat v cestě.“
Hubert Latham se poněkud zahojil o dva dny později, kdy vytvořil výškový rekord 155 metrů.
Cena tisíc liber Blériota vytahuje z nejhorší finanční nouze, následuje Řád čestné legie. Objednávky na „blérioty“ se jen hrnou; jeden putuje i do Pardubic za Janem Kašparem. Ale to už je jiná historie.
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
