Z meteorologického hlediska tak nazýváme období slunečného, suchého a málo větrného počasí poslední zářijové dekády a první poloviny října. Teploty mohou během dne stoupat i nad 20 stupňů Celsia, ale noci jsou již velmi chladné.
Dalším znakem babího léta jsou přízemní ranní mrazíky, které se objevují stále častěji. Jsou vyvolány silným vyzařováním tepla za bezoblačných nocí. Tato radiace je také příčinou ranních mlh, které jsou sice časté, ale po nástupu sluníčka nad obzor se většinou rychle rozpouští. S postupujícím podzimem a zkracujícím se dnem se však udržují čím dál tím déle.
Příčinou babího léta bývá rozsáhlá tlaková výše, která v tuto dobu velmi často setrvává nad střední, jižní nebo jihovýchodní Evropou. Nejen že při těchto synoptických situacích bývá málo oblačnosti, takže nic nebrání slunci prohřát zem, navíc k nám proudí teplý vzduch z jižních zemí. Ke stabilitě počasí také přispívá fakt, že jak evropská pevnina, tak oceán jsou v tuto roční dobu prohřáté, a atmosféra tedy nemá tendence vyrovnávat větší teplotní rozdíly (pravý opak všichni známe jako proměnlivé „aprílové“ počasí).
Pavučiny jako inspirace Datum nástupu babího léta je nepravidelné a také délka bývá v jednotlivých letech různá. Nejčastěji se uvádí období 21. září až 2. října, ale v dlouhodobé křivce teplot se v tomto termínu nijak zvlášť neprojevuje. Není to tím, že by babí léto nebylo, prostě je pokaždé v trochu jiném termínu.
Průměrná délka se pohybuje mezi osmi až čtrnácti dny, ale třeba v letech 1907 a 1959 trvalo celých sedm týdnů, naopak jsou i roky, kdy se meteorologická situace vyvíjí jinak a babí léto nepřijde vůbec.
Název babího léta pramení od jemných pavučin, které poletují ve větru za slunečného počasí v průběhu září a října. Pavoučci vypouští do vzduchu vlákna, která stoupají spolu s výstupnými proudy vzduchu, ohřátého od zemského povrchu. V okamžiku, kdy je jejich délka nosná i pro pavoučka, odnáší ho s sebou. Takto migrují celé pavoučí populace. Vlákna se pak mohou do sebe různě proplétat a tvořit chomáčky a i po spuštění pavouků na zem pokračují dále v letu. Naši předkové si toho nemohli nevšimnout a označili podle nich celé období jasných podzimních dnů.
Jiný kraj, jiný název A co mají pavučinky společného s „babami“? Jednoduše lidem připomínaly šedé „babské“ vlasy. Tento název se vžil v několika jazycích, ale nejen ten. Často je toto období zasvěcováno patronům, kteří mají v tuto dobu svátek.
U nás se proto nazývá také jako léto svatého Václava, v Německu a v Maďarsku léto svatého Michaela, v Anglii je to léto svatého Lukáše či ve Švédsku léto svaté Brigity. Podobná situace panuje v časném podzimu i na severoamerickém kontinentu a je známa pod názvem indiánské léto.
A jak to vypadá s babím létem letos? Krátkodobá zlepšení počasí, která jsme během září a počátku října již několikrát zaznamenali, k pravému babímu létu nepatřila. Nejvíce se mu blíží počasí v těchto dnech, kdy přes střední Evropu postupuje k východu tlaková výše. Její vliv však nebude mít příliš dlouhé trvání.
