Máte pocit, že počasí o svátcích neodpovídalo ideálu babího léta? Právem. Už dávný sběratel lidové slovesnosti Bohumil Bauše vyváděl z omylu pražské měšťáky, když tvrdil, že babí léto „vůbec není léto“, ale již první částí podzimu. Částí ovšem velmi výraznou, jak dokládá lidové pojmosloví v češtině stejně jako v ruštině, němčině, polštině či srbochorvatštině. Znamenaly však deštivé svátky, že nad babím létem máme letos zlomit hůl? To by bylo předčasné.
V babím létě se skutečná křivka průměrných denních teplot nejvíce blíží teoretické čáře: její průběh je ladný a hladký, bez mimořádných poklesů a vzestupů. Nejpozoruhodnější přitom je, že skutečná teplotní křivka je po celé babí léto jakoby vzdutá. Je tedy neustále tepleji, nežli by mělo odpovídat roční době. Oceán je totiž ještě značně ohřátý a pevnina se ochlazuje jen pozvolna, takže tepelné rozdíly mezi nimi jsou relativně malé.
Babí léto charakterizují i poměrně vysoké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí. Je to způsobeno tím, že vládne-li tlaková výše, jasná obloha umožňuje za prodlužujících se nocí silné vyzařování tepla. Tím se ochlazuje zemský povrch a přilehlé vrstvy vzduchu, což vede k výskytu mrazíků (krátkodobý pokles teploty při povrchu pod 0 °C) a nezřídka i mrazů (pokles teploty pod bod mrazu zjištěný dva metry nad zemí).
Dalším rysem počasí babího léta je vznik častých mlh z vyzařování (tzv. radiační mlhy). Údolí v okolí vodních ploch se navíc často zaplňují i dlouhotrvajícími mlhami z vypařování, zatímco výše položená území mohou být po celé dny zalita sluncem.
Zima přichází z hor Patronát nad první a nejvýraznější částí babího léta má čtvrtý známý panovník přemyslovského rodu, mučedník, světec a dědic české země kníže Václav. Lidová slovesnost hovoří totiž o létě svatého Václava, svatováclavském létě čili o svatováclavském babím létě.
Svatováclavské babí léto nastupuje v polovině poslední zářijové dekády a někdy trvá až do začátku října. Pravděpodobnost jeho výskytu je u nás poměrně vysoká, dosahuje až 70 procent. Německý meteorolog Hermann Flohn udává, že v období 1881 až 1947 se babí léto dostavovalo s relativní četností 76 procent.
V záznamech povětrnostních a hospodářských situací z počátku podzimu proto dominují popisy následujícího typu: „Okolo sv. Václava začaly být sluneční časy...“ Ilustrují období klidného a slunného počasí, s nočními a ranními mlhami, s pastelově modrou oblohou o polednách, se zabarvujícím se listím stromů a poletujícími vlákny pavučin babího léta.
Že právě slunné a klidné počasí vám teď přes svátky scházelo? Mohlo jít o poněkud předčasný projev františského ochlazení, které běžně přichází na počátku října. František z Assisi (4. 10.) a František de Borja (10. 10.) přinášejí do klimatického scénáře tzv. františské povětrnostní poruchy. V této době bývá v oblastech pohraničních hor běžně zaznamenáváno sněžení a výskyt dnů prvního sněhového poprašku a sněhové pokrývky. Pro ilustraci. V roce 1999 poprvé napadl ve vyšších polohách Šumavy (například v Rokytě u Srní) sníh již 5. října. V roce 2000 se vyskytla na vrcholcích Šumavy a Krušných hor, při teplotě 0 až -2 °C, až pěticentimetrová sněhová pokrývka v noci ze 6. na 7. října. V horských a podhorských oblastech znamenaly františské povětrnostní poruchy hlavně tradiční období konce volné pastvy dobytka na horských loukách. Dobytek býval sháněn do nižších poloh, ležících již v okolí vesnic a dvorů.
Právě v tomto čase se v Pošumaví říkávalo „Zima přichází z hor“, jak zaznamenal meteorolog a klimatolog Václav Hlaváč. Říkávalo se to navzdory skutečnosti, že v dalších dnech byl návrat druhé části babího léta spíše pravidlem než povětrnostní výjimkou.
Léto svaté Terezie Ano, pokud jste o deštivých svátcích lámali nad babím létem hůl, podcenili jste jeho druhý dech. Jak už naznačeno výše, františské poruchy je rozdělují na dvě části: na svatováclavské babí léto a následující tereziánské babí léto. Úhrnem vzato, jen v menšině případů vystupuje babí léto jako časově rozsáhlý, povětrnostně kompaktní souvislý celek, zahrnující první část podzimu - zhruba od začátku třetí zářijové dekády až do konce druhé dekády října.
Tato druhá část babího léta, tzv. léto sv. Terezie, k nám přichází v první říjnové dekádě a někdy vytrvá až do 20. října. Je to poměrně příznivá povětrnostní singularita postihující podstatnou část kontinentu: od východní Evropy po Velkou Británii a od Skandinávie po Balkán. Na rozdíl od svatováclavského léta ovšem leží na sestupné teplotní křivce značně hlouběji. Druhý dech babího léta tedy končí stále kratšími dny, hustými mlhami, nižší intenzitou slunečního záření a vyšší četností mrazíků i mrazů. Léto se definitivně rozpouští v jinovatkách a jíní.
***
Nejpozoruhodnější je, že skutečná teplotní křivka je po celé babí léto jakoby vzdutá. Je tedy neustále tepleji, nežli by mělo odpovídat roční době.
O autorovi| ZDENĚK VAŠKŮ zabývá se klimatem a půdoznalectvím
