PRAHA Unavená, ale očividně šťastná přiletěla už v sobotu večer z atletického mistrovství světa v Ósace stříbrná tyčkařka Kateřina Baďurová. Překvapivě dorazila bez svého přítele Tomáše Janků, ale pohlednou tmavovlásku jeho delší pobyt v dějišti šampionátu nijak nemrzel. Byla hlavně ráda, že má u sebe medaili, která se při mezipřistání v Soulu ocitla nakrátko v ohrožení. „Když jsme v celním prostoru procházeli detektorem, tak mě kvůli ní zastavila ochranka. Něco se jim nezdálo, ale pak asi pochopili, že medailí nebudu nikoho ohrožovat,“ usmívala se závodnice Dukly a česká rekordmanka.
* To jste se tak těšila domů, že jste nezůstala s výpravou do konce šampionátu?
Domů jsem se těšila a ze všeho nejvíc se těším do své postele. Dřív jsem přijela ale hlavně proto, že se potřebuju vrátit zpátky do evropských reálií. Sedmého září budu skákat na Weltklasse v Curychu a pak mě ještě čekají další Zlaté ligy v Bruselu a asi i v Berlíně. To bude záležet na tom, jestli mi budou stačit body na Světové finále Grand Prix.
* Proč se s vámi nevrátil také Tomáš Janků?
Takhle to bylo vzhledem k mému dalšímu programu domluvené. Navíc v sobotu slavil v Ósace třiadvacáté narozeniny Jardy Báby, a tak jsem se ani nepokoušela rušit pánskou jízdu… (směje se)
* Jaké zážitky nebo suvenýry jste si kromě skvělého výsledku a nádherné medaile z Japonska přivezla?
Na nějaké výlety nebyl moc čas a prostor, ale před odletem jsem ještě stihla návštěvu mořského akvária. Byla jsem unešená mořskými živočichy, ať už to byli žraloci, medúzy, delfíni, lachtani nebo rejnoci. Medaile mi ale jako suvenýr bohatě stačí, takže jsem přivezla jen nějaké dárečky mamkám.
* Stihla jste už stříbrnou medaili oslavit?
Jenom decentně s Tomášem a několika kolegy, kteří už měli po závodech. Nějaká větší oslava bude až po sezoně. Zatím nevím, kde se to uskuteční, ale tohle nechám plně na Tomášovi a nechám se od něj překvapit.
* Neslíbil vám váš přítel za rekord opět stejný počet růží jako skočených centimetrů?
To bych byla celkem ráda, ale Tomáš další takovou odměnu vypsal až za světový rekord. Takže to mám nějaký čas ještě smůlu…
* Jak se vám vůbec medaile líbí?
Je moc pěkná a docela těžká. Zatím ani nevím, kam ji vystavím. Tomáš taky nemá loňské evropské stříbro v žádné vitríně. Asi budeme muset něco vymyslet.
* Nepronásleduje vás po ósackém úspěchu myšlenka získat také skalp mistryně světa a světové rekordmanky Jeleny Isinbajevové?
No nevím… Spíš mě láká znovu pokořit český rekord. Číslo 480 se mi celkem líbí, zvláště když ve finále byly první dva pokusy na této metě nadějné. Kdyby se podařil dobrý závod s vhodnými podmínkami, tak je šance s tím něco udělat.
