Přibližně čtvrtina učitelů, kteří se těší na ministrem školství slibované vylepšení platu, přidáno nedostane. Nesplňují totiž předepsanou kvalifikaci, jíž je myšleno vysokoškolské a pedagogické vzdělání.
Co to ale vlastně je, to vysokoškolské vzdělání? Bakalářský diplom? Magisterský diplom? Profesor z Cambridge Rudolf Haňka, který je naší odbornou veřejností považován za člověka, na jehož názory by se mělo dát (je členem poradního sboru ministra) nedávno upozornil, že by se mělo magisterské studium už jednou začít považovat za studium postgraduální.
Proč se u vás v Česku studuje tak dlouho?
To neznamená nic jiného než vybídnutí: Zvykněte si konečně i v Česku, že být bakalář neznamená být polovzdělanec. Že bakalářské studium představuje plnohodnotné vysokoškolské studium.
Mimochodem z Anglie, kde profesor Haňka působí, k nám přijíždějí návštěvy už léta. A už mockrát se ptaly: Proč se u vás vlastně studuje tak dlouho?
Odpověď je snadná: Protože u nás studoval na vysoké škole do devadesátých let nepříliš velký segment populace. Vždycky jsme totiž měli mimořádně vyspělé střední odborné školství zakončené maturitní zkouškou a jít na vysokou většinou znamenalo aspirovat na titul inženýra nebo doktora.
Jenže situace se změnila. Na vysoké školy už odchází víc než polovina populačního ročníku, a pokud budou všichni studovat minimálně pět let, bude to nejen nesmyslně drahé, ale i zbytečné.
Problém ovšem je, jak to vysvětlit nejen studentům a jejich ambiciózním rodičům, ale také vysokoškolským pedagogům.
Bakalářské studium? Proč ne? Ale určitě ne v mém oboru!
Ne že by ti posledně jmenovaní s myšlenkou strukturalizace studia na bakalářské a magisterské nesouhlasili. Souhlasí. Ovšem jen pokud nejde o jejich obor. Ten a zrovna ten, jak tvrdí, lze kvalitně studovat jen magistersky.
Na tomto názoru většinou stojí, ať učí na technice nebo třeba na oboru překladatelství a tlumočnictví. A také na pedagogických fakultách. Otázku, zda by třeba učiteli pro první stupeň základní školy nebo učiteli angličtiny neměl stačit jako kvalifikační předpoklad bakalářský diplom, považují téměř za neslušnou. Vždyť přece vysokoškolské vzdělání pedagogů je výdobytek moderní doby! A vysokoškolské vzdělání rovná se podle nich pouze vzdělání magisterské.
Ovšem nejen podle nich. Ačkoliv zákon definuje bakalářský titul jako plnohodnotný vysokoškolský titul, pro výkon učitelského povolání požaduje stupeň magisterský. Není to trochu protimluv?
Ředitelka Centra pro studium vysokého školství Helena Šebková to připouští. „Souhlasím, že v některých případech, jako je například učitelství pro první stupeň ZŠ, ale třeba i pro učitele cizího jazyka by stačil bakalář,“ říká a potvrzuje, že u nás je to lpění na magisterství podpořené zákonem.
Skutečností je, že pedagogické fakulty se sice podvolily takzvané Boloňské deklaraci ministrů školství evropských zemí, která v roce 1999 zavázala zúčastněné ke strukturování studia, ale bakalářské programy stavějí (jako ostatně i další fakulty) většinou tak, aby šlo o studium neúplné.
Vezměme si třeba profil bakaláře, který studuje na Pedagogické fakultě v Hradci Králové učitelství fyziky, jak jej představují internetové stránky školy:
„Absolvent bakalářského studia Fyzika se zaměřením na vzdělávání,“ píše se tam, „může po absolutoriu pokračovat v navazujícím magisterském studiu učitelství pro základní nebo střední školy. Má však předpoklady studovat i příbuzné přírodovědné obory.“
Pokud chce učit, s bakalářem, byť zaměřeném na vzdělávání, ovšem nevystačí.
Pokračování na straně 26
Bakalář učitelům nestačí. Ale proč?
Dokončení ze strany 25
Lidí, kteří by se hlásili na učitelství fyziky, je málo, ještě méně jich pak nastupuje do praxe, takže učitelé fyziky jsou bezesporu „nedostatkovým zbožím“.
O tom, že by snad mohli už po třech letech, tedy s bakalářským titulem, učit jako kvalifikovaní, však nechce proděkan Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové Miloslav Vondráček ani slyšet. „My jsme byli k rozdělení neboli strukturování studia na dvě části v podstavě přinuceni shora,“ říká, a v jeho hlase je znát nesouhlas. „Do bakalářského studia jsme dali záměrně čistě oborové předměty. Didaktiku neboli učitelské dovednosti necháváme do magisterského studia, aby bylo úplně vyloučeno považovat bakaláře za hotového učitele.“ V Británii berou i bakaláře Otázka, proč by nemohla být výuka od začátku uzpůsobena tak, aby mohl například na základní škole učit fyziku i bakalář, ho trochu pohoršila. Něco podobného považuje za rezignaci na kvalitu.
Podle jeho slov dává signál k takovému chápání celé věci i sama akreditační komise, která vyžaduje seznam předmětů rozepsaný nikoliv na tři roky bakalářského studia, ale rovnou na pět let studia magisterského. K tomu, aby člověk mohl jako kvalifikovaný učit na základní nebo střední škole, vede ale i další cesta. Pokud studujete jinou vysokou školu, stačí si dodělat takzvané pedagogické minimum, které lze stihnout během jednoho roku (120-150 hodin). Ovšem pozor, zase jen v případě, že předtím získáte magisterský titul. Takže pokud někdo absolvoval bakalářství třeba z německého jazyka a literatury, nebude ani s následným pedagogickým minimem pořád ještě kvalifikovaným učitelem němčiny.
To třeba v Británii je situace jiná. Jak nám potvrdil profesor Haňka, i tam existuje cosi jako pedagogické minimum - Postgraduate Certificate in Education (PGCE). Jde o jednoroční kurz, ale do toho se mohou hlásit i bakaláři. Profesor Haňka nám to napsal jasně: „Může se hlásit kdokoli s ukončeným vysokoškolským vzděláním, tedy absolventi bakalářských, magisterských a také doktorských programů .“ PGCE je podle profesora Haňky pouze jedna z možných variant magisterského cyklu. Například je možné jedno- či dvouletým studiem dosáhnout magisterského titulu Master of Educaton (MEd), který je však chápán nikoliv jako základní, ale jako další profesní vzdělání, stejně jako Ph. D. Nicméně není to kvalifikace opravňující k učení, ať již na základní či střední škole.
PGCE je tedy jedna z možných kvalifikací z magisterského cyklu (tedy cyklu po bakalářském stupni). I když se výsledek studia nejmenuje magistr.
Magisterské studium učitelům předepisuje zákon A jaký je názor předsedkyně akreditační komise Vladimíry Dvořákové?
„V mnoha zemích je magisterské studium označováno jako postgraduální, v označení ale problém není. Je nutné se naučit postavit bakalářské studium jako ucelené studium s tím, že absolvent má schopnosti vysokoškolského absolventa (zjednodušeně řečeno teoretické základy oboru, schopnost samostatně řešit problémy, sledovat odbornou literaturu a vzdělávat se dále...). Velká většina vysokoškolsky vzdělaných lidí by měla mít bakaláře a mělo by to stačit, magisterské studium pak by absolvovala menší část s větším důrazem na teoretické aspekty atd. Specifické jsou některé obory, kde jsou kladeny zvláštní požadavky a studium -i bakalářské - musí být třeba čtyřleté. U učitelství je to složitější, protože zákon vyžaduje magisterské studium. A my musíme při posuzování akreditací vycházet ze znění zákona.“
Takže se zdá, že míč je na straně zákonodárců. Pokud by se ale chtěli do věci pustit, docela určitě to nebudou mít vůbec snadné. Lobby těch, kdo stojí na tom, že vysokoškolské vzdělání rovná se magisterství, je velmi silná.
„Do bakalářského studia jsme dali záměrně čistě oborové předměty. Učitelské dovednosti necháváme do magisterského studia, aby bylo úplně vyloučeno považovat bakaláře za hotového učitele.“
