Na povrchu těla hostíme kolem tisíce druhů bakterií náležejících k více než dvěma stovkám rodů. Tak pestrou „zoo“ mikrobů sídlících na lidské kůži vědci nečekali. Nevhodná skladba bakterií může mít pro naši kůži nepříjemné následky v podobě nejrůznějších kožních onemocnění. Tým amerických mikrobiologů a genetiků vedený Julií Segreovou z National Human Genome Research Institute odebral desítce zcela zdravých dobrovolníků vzorky z dvaceti různých míst těla a sledoval, jaké druhy bakterií se na nich vyskytují. Volba míst pro odběr vzorků nebyla náhodná.
„Volili jsme místa, která jsou náchylná k určitým kožním chorobám. Domníváme se, že při vzniku těchto chorob sehrávají bakterie významnou roli,“ přiblížila strategii členka výzkumného týmu Maria Turnerová.
V podpaží máme stejné nájemníky Genetické analýzy se zaměřily na identifikaci genů, které jsou typické pro bakterie a kterými se od sebe jednotlivé druhy bakterií průkazně liší. Ukázalo se, že dosavadní výzkum založený na laboratorní kultivaci bakterií odebraných z kůže druhovou rozmanitost kožních mikrobů hrubě podcenil. Mnohé bakterie čile prosperující na kůži zřejmě v laboratorních podmínkách rychle hynuly, a jejich přítomnost tak vědcům unikla.
Studie zveřejněná ve vědeckém časopise Science konstatuje, že každý z nás má svou vlastní skladbu bakterií. Mnohem větší vliv na druhové složení bakterií má však část těla. Například v podpaží různých lidí žijí do značné míry podobné bakteriální populace. Ale v podpaží a na dlani jednoho člověka se od sebe výrazně liší. Druhově nejbohatší sbírku bakterií hostíme na předloktí. Většinou tam žijí bakterie 44 druhů. Nejjednotvárnější bakteriální osádku máme za uchem. Tam u většiny lidí napočítali vědci jen 15 druhů.
Lidská kůže nabízí bakteriím tři základní typy prostředí. Mastná kůže se nachází například po stranách nosu nebo uvnitř ucha. Suchá kůže je typická pro předloktí či dlaň a vlhkou kůži nabízíme mikrobům například v podpaží nebo v podkolení. Nejrůznorodější bakteriální populace hostí suchá a vlhká kůže.
Místa s mastnou kůží mají relativně jednotvárnou skladbu bakteriálních druhů. K bakteriím, které si oblíbily mastnou kůži, patří například Propionibacterium acnes, jež stojí v pozadí problémů s akné. Vědci hledali na lidském těle místa, kde hostíme ještě mnohem nebezpečnější bakterie.
K těm patří bezesporu kmeny bakterie Staphylococcus aureus odolné k antibiotikům. Už dříve mikrobiologové odhalili skrýš těchto stafylokoků v nose. Výzkum týmu Julie Segreové prokázal, že velmi podobné podmínky skýtají stafylokokům prakticky všechny kožní záhyby.
Vědce také zajímalo, nakolik je bakteriální osídlení lidské kůže stálé. Některým dobrovolníkům proto odebrali vzorky dvakrát s odstupem několika měsíců. Zjistili, že se bakterie na povrchu lidského těla nijak razantně nemění. Záleží ale na konkrétním úseku kůže. Například v uchu nebo v nose nám žijí prakticky stále tytéž druhy bakterií. Bakterie v podkolení jsou naopak náchylné k výraznějším změnám druhového složení.
Druhovou pestrostí se bakterie kůže vyrovnají bakteriím sídlícím v lidském střevu. I tam vědci napočítali od 500 do 1000 druhů bakterií. Celkově hostíme v nitru i na povrchu organismu asi 1,5 kilogramu bakterií. Početně mají v našem těle mikroby převahu. Na každou buňku lidského těla připadá zhruba deset bakterií.
