Být bankéřem v USA je v poslední době stejně populární jako být rasem. Na seznamu 25 jmen lidí, kteří podle amerického týdeníku Time mohou za finanční krizi, jsou až na pár politiků samí bankéři a místní to vědí. Je to něco málo přes rok, co si zkoprnělí finančníci balili krabice u bratrů Lehmanů. Muži, kteří měli dojem, že ovládají běh světa, museli připustit, že vinou jejich spekulací hrozilo, že z bankomatů nebude co vyzvedat.
Ale našla se mezi nimi výjimka. Tento bankéř, jenž se živil nakupováním a prodejem bank a proslul mimořádným puntičkářstvím, vloni zřejmě za pět dvanáct zastavil dominový pád institucí na Wall Street. Muž, kterému Barack Obama osobně telefonuje, když se chce poradit, co s ekonomikou. James Dimon je generálním ředitelem, CEO, jedné z největších amerických bank – JPMorgan Chase. Jak Dimon, tak jeho banka jsou poslední dobou oblíbenou institucí všech Američanů, nejen jejich prezidenta.
O Jamiem Dimonovi vyšla tento měsíc v USA kniha Last Man Standing, a ač je to životopis, její velká část se věnuje jednomu březnovému víkendu roku 2008. Během těch pár dní totiž Dimon zachraňoval americké bankovnictví. Autor životopisu Duff McDonald v knize podrobně vylíčil, jak se loni v březnu začala hroutit banka Bear Stearns. Partneři se od ní začali odtahovat, za klienty a jejich jměním se jen prášilo a hodnota banky na burze se propadala. Zatímco vedení Bear Stearns šílelo, Jamie Dimon se ve čtvrtek večer 13. března 2008 chystal na oslavu svých dvaapadesátých narozenin. Odjel s rodinou do řecké restaurace, odkud pak neustále vybíhal. Dimonovi tehdy telefonoval kdekdo a nebyla to přání k narozeninám. Všichni zněli zoufale. Například tehdejší ministr financí Henry Paulson: Dimone, nechcete koupit Bear Stearns, obrovskou banku, téměř za hubičku? Please. Nechtěl, ale hned nato mu volal CEO z Bear Stearns Alan Schwartz, Tim Geithner (dnešní ministr financí) a předseda Federální rezervní banky Ben Bernanke. Nakonec jim slíbil, že Bear Stearns pomůže, když Federální rezervní půjčí peníze jeho bance a ta je obratem půjčí nešťastníkům z Bear Stearns. Ale hodnota akcií Bear se dál propadala, takže po smršti dalších telefonátů bylo rozhodnuto, že Bear musí do dvou dnů „někdo“ koupit. Nikdo kromě Dimona to být ale nemohl. Ten tedy vyslal dva tisíce úředníků pročesávat účetnictví banky. Během dvou dnů se musel člověk, jehož největší reputací bylo uvážlivé, konzervativní jednání, rozhodnout, zda zachrání firmu, která se chovala přesně naopak. Ale nebyla to žádná charita. Akcionáře Bear Stearns zdecimoval nabídkou dva dolary za akcii (byli zvyklí i na dvacetinásobek) a Geithnera špendlil na zeď požadavkem třicetimiliardové garance. Nakonec zaplatil deset dolarů za akcii. Zatímco akcionáři Bear Stearns ho dodnes poctivě nenávidí, akcionáři jeho banky JPMorgan Chase září. A z Jamieho je cosi jako Obamův přítel na telefonu.
V září 2008 se Paulson ozval znova: Dimone, nechcete koupit investiční banku Morgan Stanley? A opět skoro za hubičku? Dimon si nakonec vybral ke koupi jinou banku, podobně zkrachovanou Washington Mutual. Mohl, v celé Americe jako by nebylo koho jiného oslovit. Jediný Dimon totiž připravil svou banku na velkou vodu, jež vypláchla Wall Street jak Augiášovy chlévy. Zní to šíleně, ale v nejhorší fázi krize se ukázalo, že z velkých amerických bank se na krizi připravila dobře jen JPMorgan Chase.
Billy, dávej pozor!
Dimon se velkou část života pohybuje po ulicích Manhattanu. Vyrostl na Upper East Side, odkud se přestěhoval do Park Avenue, kde dodnes bydlí, a do práce, kanceláří JPMorgan Chase, které jsou na stejné ulici, chodí pěšky. Jeho děd, řecký emigrant z Turecka, byl makléř a k finančnictví přivedl svého syna Theodora a ten zase svého syna. James vystudoval psychologii a ekonomii a posléze získal MBA na Harvardu. O generaci starší bankéř Sandy Weill mu hned po škole nabídl, ať mu jde asistovat do American Express. Tehdy se přitom o Jamese ucházely banky Goldman Sachs i Morgan Stanley. Weill měl ale lepší nabídku, bude to prý „legrace“. Navíc byl starý rodinný přítel. Když byl z pozice prezidenta American Express vyhozen, vzal Dimona s sebou. Více než rok se scházeli a pracovali na plánu, jak vybudovat světové finanční impérium. A tak se i stalo. Za dvanáct let po jeho boku mu Dimon pomohl vybudovat největší firmu na finanční služby – Citigroup. Přátelé, kteří spolu trávili každou minutu včetně svátků a víkendů, se ale rozhádali. Prý kvůli Weillově dceři Jessice, již starý pán protěžoval, ale Dimonovi se nezdála pro byznys dost talentovaná.
Nakonec Weill Dimona vyhodil. Rok byl nezaměstnaný, až se vynořil jako šéf nefunkční Bank One. Tu obrátil naruby, prodal JPMorgan Chase a nastoupil do jejího vedení. Dnes musí Dimon cítit dvojnásobnou satisfakci, protože právě Citigroup, jíž se mezi bankéři přezdívá finanční supermarket, je největším problémem amerického bankovnictví. Sandy Weill je mimochodem také na seznamu hříšníků Time. Naopak Dimon se v hodnocení magazínu dostal do stovky nejvlivnějších lidí. V době, kdy byla spousta amerických bank na kolenou a Američané byli na jejich vedení hodně napružení, mohl Obama v médiích zahlásit: „Nezapomínejte, že mnoho bank má naopak velmi dobré vedení, například JPMorgan. Šéfem tam je Jamie Dimon, myslím, že on by neměl být trestán za velice dobrou manažerskou práci tak obrovského portfolia.“
Jamie Dimon se chová přímě, směle a bez servítků. Jeho tajemství úspěchu spočívá v zaměstnávání patnácti důvěryhodných úředníkůpuntičkářů, kteří filtrují kvanta údajů a vycítí problém v jeho zárodku, i kdyby to mělo znamenat omezení růstu banky a ztrátu trhu. Podle mnoha odborníků má Dimon nejlepší tým na Wall Street. Shawn Tully, redaktor z Fortune Magazine, loni popisoval, jak se Dimon rozhodl už v říjnu roku 2006 zbavit podezřelých finančních nákupů. Dokonce kvůli tomu vytáhl svého pracovníka Williama Kinga, odpovědného za úvěry v JPMorgan, z dovolené ve Rwandě. „Billy, musíš si dávat pozor na tyhle půjčky! Musíme jich spoustu prodat. Znám to. Tohle se může vypařit jako dým!“ Jiné banky zatím hloupě vyčkávaly.
K čertu s golfem
Legendy o Dimonově šetřilství zná na Manhattanu každý. Jak trhal květiny ze záhonů před kanceláří či jak se snažil z řidičů před budovou své banky dostat, kdo si to dovolil objednat lincolny. Když nastoupil po fúzi Bank One a JPMorgan do vedení, snížil nejvyššímu managementu platy o 20–50 %. „Řekl jsem jim, že jsou obrovsky přeplacení. A víte co? Už to věděli.“ Většina zůstala. V anglosaském bankovnictví stačí říct Jamie a všichni vědí, že se jedná o toho ostrého, sledovaného a obávaného muže, který přitom vypadá jako zpěvák šansonů. Ostatně hudba je jeho záliba. Na dálkových letech trénuje akordy na kytaře. Doma prý nejraději polehává na gauči a poslouchá nasládlé fláky typu Sinatrovy My Way a New York, New York. Dimon má prosté americké návyky, nejraději má cheesburger a hranolky. Na elegantní zábavu typu golf nikdy nebyl, naopak když nastoupil do Bank One, zrušil sponzoring golfového klubu, protože klub nepřijímal ženy. Ženami je totiž obklopený, s manželkou Judith Kent má tři dcery, Julii, Lauru a Karu Leigh. Ženu potkal na Harvardu a po pár týdnech se musela rozhodnout, jestli s ním chce žít. Z jednoho večírku odcházel Dimon se slovy: „Jdu domů a chci, abys šla se mnou.“ Souhlasila. Judith Kent také v jednom rozhovoru prozradila, že Jamie Dimon je šetrný tak, že nosil trička s logem Citigroup ještě dlouho poté, co ho Weill z firmy vyhodil.
Bankéře neměl nikdy nikdo extra rád. Jak říkal už Mark Twain: „Jsou to lidé, kteří vám cpou deštník, když svítí slunce, a když prší, tak vám ho vezmou.“ Ale Jamie Dimon je superstar. Nejdůležitější bankéř světa, kteří řídí firmu s aktivami ve výši dvou bilionů dolarů.
Když Laura Lorber z fins.com dala s autorem knihy o Jamiem Dimonovi dohromady detaily, jak se mu alespoň přiblížit, vyšlo jim, že takový člověk by měl neustále studovat dějiny, a to hlavně finanční, historie se totiž podle Dimona opakuje bez výjimky. Pak se musí zajímat do detailu o to, co v které chvíli dělají zaměstnanci o několik úrovní pod ním. Ačkoliv je počítačový maniak, jenž do každé banky, kam přišel, zaváděl poslední softwarové výkřiky, v kapse nosí notes, kam si každý den zapisuje do dvou kolonek, „co mi kdo dluží“ a „co komu dlužím“. A dobrý bankéř si musí hýčkat loajální pracovníky, držet emoce na uzdě a pracovat. Pořád.
***
Nejradši má cheesburger a trička s logem Citigroup doma nosil ještě dlouho potom, co ho odtud vyhodili ”
O autorovi| Nora Grundová, redaktorka Pátku
