ČESKÉ KARIÉRY
V tomto seriálu představujeme zajímavé profesní dráhy
* LN Sal. Oppenheim je v České republice tři roky. Proč se vlastně zajímá o český trh?
Sal. Oppenheim je banka, která vznikla v roce 1789, což je shodou okolností rok Velké francouzské revoluce. Je velmi silná v německy hovořících zemích Evropy a samozřejmě s tím, jak země východní Evropy bohatnou, si její vlastníci uvědomili, že je čas expandovat. Nejdříve do Rakouska, pak i do České republiky.
* LN Musely se pro Českou republiku změnit limity pro přijetí klientů?
Nepochybně. Česká republika má nižší limity než v Německu. Pro to, aby se člověk stal klientem, je v Německu limit v řádech několika milionů eur. V České republice jsou limity nastaveny níže než v západní Evropě - v řádech desítek milionů korun.
* LN A stojí za to pro Česko limity snižovat?
Já si myslím, že určitě. My trošku bojujeme s tím, že termín „privátní bankovnictví“ prošel v České republice postupem času devalvací. To není jenom o tom, mít privátní bankéře nebo poradce, který vám nabízí standardní služby, ale je to o přístupu a péči o klienta, a proto mu chceme poskytnout takový servis jako v Německu. Pokud bychom do toho vstoupili masově, tak se nám nepodaří zachovat úroveň. Proto limitujeme vstupní úroveň výše než ostatní.
* LN Co tedy nabízíte navíc oproti normální bance?
Nejde srovnávat nabídku služeb privátních a velkých bank. V Česku je nevnímáme jako konkurenci, je to úplně jiný obchodní model. Co nabízíme klientům v míře vrchovaté, je individuální péče, správa majetku, individuální přístup. Snažíme se stát po jejich boku a na jejich straně.
* LN Když jste přišel do privátní banky Sal. Oppenheim, určitě věřím, že je to postup, ale jak to vnímalo okolí? Protože si myslím, že širší veřejnost banku nezná, a jestli ji někdo zná, asi nevysloví správně její jméno.
Jméno Sal. Oppenheim již v povědomí klientů je a já věřím, že se v brzké době dostane do povědomí ještě mnohem více. Já názory okolí respektuji, ale zase tolik mě neformují. Práce pro privátní banku mi nabízí obrovské množství kreativity a volnost, kterou makléř nemá. Pokud makléř chce svoji práci dělat dobře, musí být přibitý u obrazovky od rána od devíti do pěti do večera. V privátní bance čas plyne opravdu jinak.
* LN Rozdíl mezi privátní a klasickou bankou je v tom, že privátní není veřejně obchodovatelná?
Privátní banka je vlastněná okruhem fyzických osob. Zatímco velké banky jsou akciové společnosti. Jsou veřejně obchodovatelné, můžou být cílem nepřátelských pokusů o převzetí. To je v případě typické privátní banky vlastně vyloučené.
* LN Kdy jste se začal zajímat o bankovnictví?
Možná to bude znít úsměvně. V roce 1987 do českých kin dorazil film „Wall Street“, což bylo drama Olivera Stonea, a to mě zasáhlo, líbila se mi ta atmosféra. Ale v té době u nás nic takového jako burza neexistovalo, ani jsme si nedokázali představit, že by existovat mohlo. Po převratu jsem díky evoluci trhu u nás začal vnímat, že už se něco podobného tvoří, a tak jsem po škole šel do ČSOB, právě do oblasti obchodování s akciemi.
* LN Investice mají blízko k hazardu. Jaký k němu máte vztah vy?
Jsou dva způsoby, jak se dá s penězi zacházet. Investovat, nebo spekulovat. Investování je velmi promyšlená činnost se spoustou zákonitostí. Pak je spekulování, což je vlastně něco jako sázení na černou nebo na červenou. A to je hazard. Tam je podle mě úspěšnost padesát procent u těch velmi šťastných. Já jsem k hazardu nikdy neměl moc blízko. Jsem spíše investor.
* LN Schopnost investovat je tedy otázkou porozumění určitým mechanismům?
Praotec investorů Warren Buffett má velice metodický přístup. Ten říká, že nikdy nekupuje akcii, kterou by nechtěl držet, kdyby byla burza na půl roku zavřená. Druhá charakteristika je, že obchodní model firmy musí být snadno pochopitelný a rozklíčovatelný. Pravidlo je nekupovat akcie firem, jejichž byznysu nerozumím.
* LN Zajímalo by mě, jak si makléř v České republice buduje pověst?
Jediné aktivum, které makléř má, je jeho reputace - a to platí obecně, nejen v Česku. Reputace se dá pokazit jenom jednou. Respektive trvá hodně dlouho, pokud je to vůbec ještě možné, než si ji nějakým způsobem napravíte. Musím s potěšením říci - a rovnou to zaklepu, že se mi reputační problémy naštěstí vyhýbaly. Nebo jsem se já snažil vyhýbat jim. Jaké je moje renomé, to nedokážu posoudit, to ať udělají jiní. Ale moji klienti byli vždy spokojeni.
* LN Makléř musí být neustále u čerstvých informací...
Makléř, má-li motivaci nebo záměr poskytnout klientovi kvalitní informaci, tak musí být u toho. Klienti-spekulanti potřebují vědět, proč se co děje. Dlouhodobější investoři jako penzijní fondy nebo pojišťovny zase oceňují nápad, ideu, proč se má něco prodat. Takže ano, nezbytnou podmínkou je být ve střehu.
* LN Když se takhle udržujete ve střehu, jak se potom od těch dat odreagujete?
Platí pravidlo, že makléřina se dá dělat jenom omezenou dobu. Platí to v podmínkách České republiky, v Británii i na Wall Street. Existují makléři ve věku padesáti šedesáti let, ale ti už zůstávají jenom ze sportu. Práce je extrémně stresující jak v pozitivním smyslu, když se vám daří, tak i když proděláváte. Tok emocí je veliký, kterýmkoliv směrem. Obvyklý relax je věnovat se čemukoliv jinému než financím, únikovou cestou je sport. Já rád fotím. Mojí vášní jsou fotografie lidí, architektura, makrofotografie.
* LN Vystřídal jste tři banky. Je to obvyklé?
Není to neobvyklé. Banky mají různé strategie, které střídají. Neznám moc lidí, kteří by vydrželi celou svoji kariéru na jednom místě.
* LN Která banka vám byla nejsympatičtější?
Makléřská firma, která tento trh hodně formovala, byla Patria Finance. To byla malá firma, která měla velice přátelského a tvořivého ducha. Sal. Oppenheim je úplně jiný typ společnosti, už jen pro tu práci, co dělám.
* LN O německých společnostech se říká, že jsou zásadové, je třeba dodržovat postupy.
V zásadě ano, ale pro Sal. Oppenheim to tak úplně neplatí, protože jsme privátní banka, to znamená vlastněná pěti partnery a jejich rodinami. My jsme trošičku jiné „zvíře“. Tady u nás dbáme na tradici a zachování dobrého jména, to je pro nás to hlavní. Jsou tady určité postupy, které je třeba dodržovat, přestože ale patříme ke konzervativnímu a tradičnímu duchu, tak je tu svobodno.
* LN Může makléř investovat sám za sebe?
Z mého pohledu je to věc, kterou bych podporoval. Pokud se dokáže postarat o své peníze, dokáže se postarat i o klientovy. Pokud to bude pod kontrolou, tak nevidím důvod, proč by to neměl dělat. Na druhou stranu je zde etický problém - ovlivňování trhu... Je třeba striktně nastavit limity, kde může makléř investovat, aby svými doporučeními nemohl manipulovat trh ve svůj prospěch.
* LN Vypadá to, že se ocitáme v hluboké krizi trhu. Je to jenom nafouknutá bublina? Lidi mimo finanční dění to zatím nezasáhlo.
Je to velice aktuální a propírané téma. Říkat tomu krize je poněkud předčasné, to uvidíme, až to skončí. Konkrétně v České republice si v zásadě nikdo nevšiml, že by nějaká krize byla. Naši republiku to zatím hodně míjí, možná s výjimkou těch, co si teď potřebují půjčit peníze. Určité zpomalení u nás ale rozhodně nastane. Jsem přesvědčený, že tomu neunikneme.
* LN Americká federální banka například podnikla stejné kroky jako při známé učebnicové krizi ve třicátých letech...
To, co udělala Americká centrální banka, je obrovská chyba. Kupuje si čas, to je to jediné, co teď dělají. Ty problémy jsou hlubší a bude trvat mnohem delší dobu, než se vyřeší. To, že FED nyní vydává obrovské množství peněz, je podle mě potvrzení, že situace je vážná.
* LN Kde má vlastně taková krize ohnisko?
Primárním důvodem je to, že ve Spojených státech došlo k zastavení růstu reálných disponibilních příjmů domácností. Domácnosti využívaly růstu cen svých nemovitostí jako bankomatů. Ony si půjčovaly peníze proti nemovitosti. Situace je k tomu tlačila. To byla ta prvotní příčina.
* LN Laicky: důvodem je to, že společnost žije na dluh. A co válečná účast Američanů na Blízkém východě?
Je chybné si myslet, že za všechno můžou rozhazovační Američané. Primárním důvodem je, že došlo k zastavení růstu disponibilních příjmů amerických domácností. Nejdříve žily z jednoho příjmu. Pak musely do práce i manželky, a ani to už nestačilo. A tak začali využívat svých domů. Když začaly klesat ceny nemovitostí, vyschl zdroj příjmů. A domácnosti zjistily, že musejí začít žít střídměji. Což se musí projevit v ekonomice.
***
Zákulisí Petra Žabži
Pracovní den Klasický pracovní den pro mě začíná poměrně brzy. Mám tendenci vstávat mezi pátou a šestou hodinou ráno. Máme malé dítě a v tento čas je pro mě doma vzácná chvilka klidu. V kanceláři bývám mezi osmou a půl devátou. Někdy je tato rutina nahrazena pracovní snídaní s klienty. A pak už se rozbíhá obvyklý kolotoč - schůzky, pravidelná komunikace s centrálou ve Vídni nebo v Německu. Obědy bývají většinou pracovní. Den končí mezi pátou a šestou hodinou, ale i po šesté chodíme na různé klientské akce.
CV Vzdělání: 1993-1996 VŠE Praha, Fakulta financí a účetnictví Praxe: 1996-2000 ČSOB 2000-2001 Dresdner Bank CZ: obsluha korporátních klientů 2001-2005 Patria Finance, a. s. 2005-07 Komerční banka a. s. od 01/2007 Ředitel Asset managementu Bank Sal. Oppenheim jr. & Cie. (Rakousko) AG
