Prezident České bankovní asociace Jiří Kunert po jednání novinářům řekl, že banky musejí zvyšovat ceny úvěrů pro podnikatele kvůli vyššímu riziku v době ochlazení ekonomiky. „Doba hojnosti skončila a situace kolem půjčování peněz podnikatelům se vrací k normálu. Banky budou poskytovat půjčky uvážlivěji než dříve, to ale neznamená, že nemají zájem poskytovat úvěry. V tomto ohledu se nemění vůbec nic, tedy banky chtějí stále podnikatelům půjčovat,“ tvrdí Jiří Kunert. V podobném duchu se vyjádřil také viceguvernér České národní banky Miroslav Singer. „V půjčování peněz nevidím nějaký zásadní problém. Podnikatelé si musejí uvědomit, že doba je složitější, ale nikoliv zlá,“ řekl Singer.
Důvody, proč chtějí banky zdražit úvěry, chápe i prezident Hospodářské komory Petr Kužel. Nelíbí se mu ale, že vyšší rizika úvěrů v době ochlazení ekonomiky bankéři zcela přenášejí pouze na podnikatele. „Na to pak doplácejí všichni podnikatelé bez rozdílu, kteří nyní čelí nižšímu zájmu bank poskytovat provozní úvěry,“ uvedl Kužel.
Pokračování na straně 14
Dokončení ze strany 13
Petr Kužel také upozornil na to, že Česká národní banka třikrát za sebou snížila úrokové sazby a komerční banky je namísto jejich očekávaného snížení u provozních úvěrů naopak od začátku letošního roku zvýšily o 1,5 až dvě procenta. Provozní úvěry jsou přitom podle něj pro fungování podniků naprosto klíčové. „Pokud banky omezí přísun peněz svým klientům nebo dokonce jim přestanou plošně půjčovat, za tři čtvrtě roku již nebudou mít komu,“ varoval Kužel.
Jiří Kunert ale takové obavy odmítá. Zároveň ale tvrdil, že banky měly dříve při poskytování úvěrů „velmi nízké marže, které neodpovídaly riziku země, podniků a vývoji ekonomiky“. „Marže v poslední době vzrostly, respektive se vrátily k normálu a vyrovnaly pokles úrokových sazeb ČNB,“ řekl Kunert. Prezident České bankovní asociace Jiří Kunert se ale nedomnívá, že by úvěry podražily všem. „Mnozí klienti si naopak polepšili. Marže se pohybuje podle rizikovosti klienta, ceny likvidity a doplňuje ji zisk banky. Jestliže činila 0,2 procentního bodu, nyní je to 0,6 procentního bodu,“ doplnil Kunert.
Viceguvernér ČNB Miroslav Singer upozornil na to, že v Česku v posledních měsících objem poskytnutých úvěrů neklesl. Jejich objem v posledním čtvrtletí podle údajů centrální banky naopak vzrostl o 2,7 procenta.
Kde se nyní podle něj objevují určité potíže, je mezibankovní trh. „Ten funguje hůře, ale problémy s nedostatkem likvidity nejsou. Centrální banka navíc zvažuje další návrhy nástrojů pro zlepšení situace,“ řekl Singer.
Horší dostupnost úvěrů a stagnující mezibankovní trh je také jedním z důvodů, proč důvěra soukromého kapitálu ve střední Evropu klesla vloni v říjnu na 30 procent hodnoty dosahované v roce 2007. Vyplývá to z hodnoty indexu, který zjišťuje společnost Deloitte ve střední Evropě mezi odborníky na soukromý kapitál. I přesto se očekává, že právě střední Evropa bude globálním ekonomickým propadem zasažena nejméně.
***
Banky budou půjčovat uvážlivěji, to ale neznamená, že o to nemají zájem
