Ve společném prohlášení české, slovenské, polské, rumunské a bulharské národní banky si bankéři stěžují na některá vyjádření z poslední doby, která upozorňují na ohrožení bank ze starých členských zemí EU kvůli jejich činnosti v zemích střední a východní Evropy. „Zveřejněné informace jsou často zjednodušené a zavádějící, což může mít negativní dopady na banky, které v těchto zemích působí,“ píše se v prohlášení, ke kterému se nakonec připojil i maďarský orgán bankovního dohledu. Právě Maďarsko má v regionu největší ekonomické problémy.
Centrální banky rovněž upozornily, že každá ze zemí má vlastní specifickou ekonomickou a finanční situaci a že tyto země netvoří homogenní region. Rozlišovat by se podle bank mělo především mezi členskými státy EU a nečlenskými zeměmi. Podle nich je jediná podobnost mezi danými zeměmi v tom, že banky, které v těchto zemích působí, obchodují velmi konzervativně a fungují jako centrum zisku pro své zahraniční matky.
Analytiky ale názor bankéřů nepotěšil. „V prohlášení se nemluví o žádných nových opatřeních, která by jednotlivým trhům pomohla, což je zklamáním,“ řekl agentuře Reuters stratég společnosti Barclays Capital Koon Chow.
Proti jednotnému pohledu na celý region protestovali již dříve čeští i slovenští politici. „Pozice jednotlivých států v regionu jsou rozdílné,“ řekl například český ministr financí Miroslav Kalousek. Podobně se vyjádřil slovenský premiér Robert Fico. „Vznikl takový dojem, zejména poté, co rakouská bankovní sféra začala mít problém v některých bankách v zemích východní Evropy, že tu je nějaký zlý východ a nějaký dobrý západ,“ řekl Fico.