BRUSEL Zprávě francouzského bankéře Jacquese de Larosiera, jaké kroky by měly evropské státy učinit v reakci na finanční krizi, se připisoval revoluční obsah. V určitém ohledu Larosiere nezklamal. Při včerejším zveřejnění závěrů své zprávy v Bruselu řekl, že si má unie pořídit dva nové nadnárodní úřady pro kontrolu finančního trhu. Nenavrhl ale jeden silný centrální úřad, který by omezil moc těch národních, jak mnozí čekali.
Osmičlenná Larosierova skupina, složená z velkých hlav světového finančnictví, doporučuje vznik integrovaného Evropského systému finanční kontroly (European System of Financial Supervision, ESFS). Integrovaného proto, že si ho lze představit ne jako nový kamenný úřad, ale spíš jako síť kanceláří, z nichž každá bude mít díl pravomocí a vzájemně budou propojené. Byly navrženy tři kanceláře: jedna, která by shromažďovala informace od národních hlídačů bankovního trhu, druhá by byla pro pojišťovny, u třetí by se pak scházely informace o cenných papírech a stavu burz v zemích unie.
Podle finančníků mají mít jednotlivé složky ESFS „zuby“ – závazné a zákonem vymahatelné pravomoci. Například by mohly odebírat licence ratingovým agenturám či rozhodovat spory mezi dozorčími orgány. Nemají ale nahradit domácí hlídače. „Národní patro zůstane a k němu by přibylo evropské,“ řekl šéf Evropské komise José Barroso, který Larosierovu studii loni v říjnu zadal.
Sám Jacques de Larosiere k tomu sdělil, že nemá smysl, aby nad regionálními bankami bděla centrální evropská instituce; přeshraniční finanční domy a akce to už ale podle něj potřebují. „Pravidla finančního dohledu jsou tu příliš jiná, jejich výklad příliš různý, národní rozdíly pak příliš velké. Potřebujeme to změnit,“ řekl Larosiere. Byť to pro leckoho může být překvapení, spolupráce ve finančnictví končí v unii na hranici jednotlivých států; není tu žádný evropský úřad, každý stát se řídí podle svého. Na české půdě vykonává dohled Česká národní banka.
Rizikový alarm Druhým úřadem vedle ESFS má být Rada pro systémová rizika (European Systemic Risk Council, ESRC), kterou by vedla Evropská centrální banka a jejímž úkolem by bylo odhalovat a posuzovat rizika pro všechny na finančním trhu.
„Nezapomínejme, že původcem současné krize je fakt, že jsme podcenili varovné signály a nezastavili anomálie na mezibankovním trhu, ačkoli jsme o nich věděli,“ upozornil Larosiere. Pokud návrhy obou úřadů projdou, měly by začít fungovat v roce 2011. Jejich odsouhlasení ale není jisté. Řada zemí včetně Česka je vůči velkým zásahům v sektoru skeptická. Komise vydá 4. března první reakce na Larosiera a tehdy se ukáže, zda její členové za nápady stojí, či spíš ne.
***
Co má expertní skupina EK za úkol?
Evropská komise vytvořila speciální expertní skupinu loni v říjnu v reakci na finanční krizi, která později přerostla v krizi hospodářskou. Jejím předsedou je bývalý šéf MMF Jacques de la Larosier. Mezi její členy patří například bývalý guvernér Polské národní banky Leszek Balcerowicz nebo viceguvernér Švédské centrální banky Lars Nyberg. Brusel si od ní slibuje nalezení některých odpovědí na řešení současné situace. Především právě v oblasti bankovního dohledu.
O autorovi| Kateřina Šafaříková, stálá zpravodajka LN
