PRAHA O peníze uložené na bankovních účtech se lidé nemusejí bát. A to ani v případě, kdyby se hospodářská recese dále prohloubila. Vyplývá to ze zátěžového testu českých bank, jehož výsledek včera zveřejnila Česká národní banka.
Hodnotila v něm odolnost bankovního sektoru vůči výrazně nepříznivým, ale - jak zástupci centrální banky dodávají - málo pravděpodobným scénářům budoucího vývoje ekonomiky.
„České banky mají dostatečné finanční rezervy na to, aby ustály ještě horší dopady hospodářské krize než jakým dosud čelily,“ tvrdí hlavní expert ČNB pro oblast finanční stability Jan Frait.
I přes výrazný hospodářský pokles v loňském roce a také rostoucí množství nesplácených úvěrů zůstala výše bankovních rezerv v poměrů k poskytnutým půjčkám dostatečná. Ke konci listopadu 2009 činila kapitálová přiměřenost bankovního sektoru 13,41 procent a žádná z bank nevykazovala hodnotu pod 10 procent. Minimální požadovaná hodnota kapitálové přiměřenosti je přitom osm procent.
„Situace je lepší, než jsme čekali,“ prohlásil Frait. „Bankovní sektor zůstává ziskový a do dalšího období vstupuje dobře kapitalizovaný,“ dodal.
Podíl nesplácených úvěrů na celkových úvěrech byl menší než jedno procento. Objem vkladů pak převyšoval celkové množství poskytnutých úvěrů.
Přestože odvětví jako celek udrží kapitálovou přiměřenost nad takzvaným regulatorním limitem, několika bankám by kvůli ztrátám v případě negativního vývoje ekonomiky mohl tento ukazatel klesnout pod osm procent. A jejich akcionáři by pak byli nuceni posílit kapitál těchto bank, uvádí ve své zprávě ČNB.
I v nejhorším scénáři by však dorovnání kapitálové přiměřenosti všech bank se sídlem v Česku do požadovaného minima vyžadovalo menší kapitálové injekce než naznačovaly předpovědi ČNB v červnu 2009. Nutné navýšení regulatorního kapitálu v nejpesimističtějším scénáři nyní ČNB odhaduje na zhruba 13 miliard korun. Ještě v loňském pololetí přitom ČNB odhadovala, že by bankovní sektor v případě dramatického vývoje hospodářství potřeboval kapitálovou injekci až 15,7 miliard korun. Hlavní nebezpečí pro český bankovní trh bude podle ČNB přicházet ze zahraničí. Hlavní hrozbou je obnovení recese v Evropě. Dalším výrazným rizikem je potenciální ztráta důvěry finančních trhů ve schopnost vlád splácet rostoucí státní dluhy. Frait přitom uvedl, že dluhopisy zadluženého Řecka nejsou z pohledu českých bank příliš rizikové, přestože hrozí, že nemusí být v plné výši splaceny. „I kdyby Řecko zbankrotovalo, bankám by se nakonec vrátilo zhruba 80 eurocentů z každého jednoho půjčeného eura,“ řekl Frait.
Za klíčovou označil Frait důvěru mezinárodních investorů ve schopnost vlád splácet státní dluhy.
„Nervozita investorů by mohla vyústit v nárůst úrokových sazeb, což by zdražilo bankám jejich možnosti refinancování. Došlo by k celkovému zvýšení ceny peněz, a to by snížilo marže bank a také zdražilo peníze držitelům úvěrů,“ varoval Frait.
Podle ekonomů a lidí z komerčních bank je pro stabilitu bankovního sektoru klíčová obezřetnost bank při půjčování peněz.
„Jedním z důvodů, proč český bankovní sektor vyvázl z krize s relativně čistým štítem, je skutečnost, že domácí banky byly obezřetné v poskytování úvěrů. Právě to přispělo k tomu, že dopady globální krize na Česko nebyly tak bolestné,“ řekl počátkem února v rozhovoru pro LN generální ředitel České spořitelny Gernot Mittendorfer.
***
Scénáře vývoje české ekonomiky podle ČNB
Scénář Baseline: hrubý domácí produkt poroste o 1,4 procenta. Poroste inflace a krátkodobé úrokové sazby. Směnný kurz koruny vůči světovým měnám bude stabilní. Scénář Double Dip: zachycuje riziko trvalejší recese ve tvaru W, tj. že po mírném oživení bude opět následovat pokles i v roce 2010. Přechodně dojde k prudkému posílení směnného kurzu v první polovině roku 2010. Inflace i krátkodobé úrokové sazby by se v takovém případě nacházely na velmi nízkých hodnotách. Scénář Ztráta důvěry: simuluje možnou kombinaci slabého ekonomického růstu s nepříznivým vývojem na finančních trzích. Scénář předpokládá, že zahraniční investoři ztratí důvěru vůči Česku. To povede k oslabení směnného kurzu koruny a prudkému nárůstu inflace. Krátkodobé úrokové sazby se zvýší až k 6 procentům. Tento scénář je extrémní a velmi nepravděpodobný.
