Rozdíl mezi výnosem z tříměsíční londýnské mezibankovní úrokové sazby, takzvaného Liboru, a výnosem z tříměsíční pokladniční poukázky americké centrální banky Fed, takzvaného TED Spread, se pohybuje stále v oblasti rekordních hodnot, kterých dosáhl v pátek. Včera se pohyboval kolem 3,65 procentního bodu. Čím je tato hodnota vyšší, tím větší je vnímané riziko bank půjčovat si navzájem peníze, protože je na trhu obava, že půjčku dlužící instituce v termínu nesplatí. „Je to dobrý indikátor aktuální situace,“ řekl LN analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. „Banky si mezi sebou prakticky nepůjčují, maximálně na den nebo na týden, ale ne na tři měsíce,“ uvádí David Marek z Patria Finance.
Investoři raději vkládají peníze do vládních cenných papírů, protože se obávají, že centrální banky i vlády států nedokáží zabránit dalším pádům bank, což pošle největší světové ekonomiky do recese.
Podle Hatlapatky ukazuje na současnou nervozitu i zvýšená cena takzvaných Credit Default Swaps, což je určitá forma pojištění dluhopisů „Pokud si koupím dluhopis jakékoli firmy, mohu si ho nechat pojistit pomocí CDS. V případě, že firma, která dluhopis vystavila, zkrachuje, ten, kdo pojištění prodal, vyplatí nominální hodnotu dluhopisu,“ popisuje Hatlapatka. „Celkový pohled na tyto ukazatele vypovídá o aktuální nervozitě z krachu firem,“ dodal Hatlapatka. Podle Davida Marka jsou CDS jakýsi tržní „rating“ vydavatele dluhopisu. „Například několik dní před krachem Lehmann Brothers se cena CDS za jejich dluhopisy vyšplhala až na 8 procentních bodů, normálně je u firem tohoto typu na jednom procentu,“ řekl Marek.
Pomocí CDS se dají „pojistit“ i státní dluhopisy. Za „pojištění“ český investor zaplatí půl procenta jistiny ročně. To značí, že jsou chápány jako jistější investice než například americké dluhopisy, kde je nutné zaplatit dvě procenta.
