Počet dražeb u bank zastavených bytů a domů tak dramaticky roste. Jenom za letošek prakticky na dvojnásobek.
Z celkového počtu poskytnutých úvěrů na bydlení jde sice stále jen o zlomek, jenomže: zatímco v roce 2008 se v tuzemsku nedobrovolně vydražilo 273 nemovitostí, o rok později to již bylo 344. No a za jedenáct měsíců letošního roku se v porovnání s rokem 2009 tento počet více než zdvojnásobil na téměř 800. Vyplývá to z údajů všech dražebníků zveřejněných na internetových stránkách Centrální adresa.
Podle obchodního ředitele aukční síně Naxos Libora Nevšímala by mohl počet nedobrovolných dražeb vystoupat v roce 2011 dokonce až na 1600. Počet lidí, kteří přijdou o bydlení, tak roste geometrickou řadou. „Z celkového počtu tvoří dražby rezidenčních nemovitostí přes 95 procent. Jde hlavně o rodinné domy a byty, které zajišťují hypoteční úvěry,“ řekl LN Nevšímal.
Zatímco dosud se nedobrovolné dražby týkaly především regionů a menších měst, kde je vyšší nezaměstnanost, nyní už se tento trend přesunul i do krajských měst a do Prahy. Jak upozorňuje Nevšímal, do dražeb jdou už i byty z nové developerské výstavby.
Mluvčí Hypoteční banky Irena Zatloukalová ovšem tvrdí, že prodej pohledávky po neplatičích úvěrů je až krajní řešení. „Pokud vyčerpáme všechny možnosti a klient opravdu není schopen splácet, můžeme se s ním dohodnout, že si nemovitost prodá sám. Tím více za ni získá peněz. Když však klient nespolupracuje, musíme si pohledávku uspokojit sami,“ říká Zatloukalová a popírá, že by měl objem nedobrovolných dražeb nějaký vliv na ceny nemovitostí na trhu.
Pokračování na straně 16
Banky začaly lidem zabavovat byty
Dokončení ze strany 1
Na počtu i objemu veřejných dražeb se zásadně podílejí insolvence. Podle současných odhadů lze očekávat, že počet insolvenčních návrhů dosáhne v roce 2010 v Česku počtu 15 500, zatímco vloni to bylo necelých 9500 případů.
Nárůst nedobrovolných dražeb je způsoben i tím, že velcí věřitelé, mezi nimiž jsou hlavně banky, se rozhodli tímto způsobem realizovat zajištění nesplácených úvěrů. „Místo aby banky prodaly pohledávku vymahatelské firmě, je pro ně jednodušší uvalit na klienta insolvenci,“ potvrzuje Libor Ostatek, ředitel společnosti Golem Finance, která sdružuje hypoteční makléře. Návratnost při prodeji pohledávky klesla pod 50 procent, zatímco když realizují pohledávku ze zástavy, mohou se podle Ostatka dostat až na sto procent.
Pokud už k nedobrovolné dražbě dojde, cena, za kterou se prodá, závisí na chování dlužníka. „Když dlužník spolupracuje, umožní prohlídky a vyklidí nemovitost, lze ji prodat za reálnou cenu. V opačném případě ztratí na ceně třeba až 30 procent,“ říká Nevšímal.
V souvislosti s nárůstem dražeb dobrovolných i nedobrovolných zažívá renesanci i povolání dražebníka. V Česku jich je registrováno 1224, z toho jich je činných téměř 800. Největší finanční objemy jim pramení z prodeje komerčních nemovitostí, bytů a rodinných domů je zase více, co se týče počtu.
