Jako třeba Karolína Klusáková z Prahy.
Sedmadvacetiletá zdravotní sestra přišla tento týden o čtyři tisíce korun. Nedostala úvěr, a proto reagovala na inzerát „snadné půjčky“. A přišel šok. „Dostala jsem se do klasického soukolí vytloukání klínu klínem,“ popisuje svoje problémy mladá žena. „Kvůli pokutě a nedoplatku z finančního úřadu mi narostly dluhy na dvaačtyřicet tisíc. V České spořitelně mi řekli, že ještě před půl rokem bych se svým sedmnáctitisícovým příjmem uspěla, ale poslali mě pryč. Po anabázích s několika dalšími bankami jsem zavolala na zprostředkovatelský inzerát,“ říká. Jenže za své peníze slibovaných padesát tisíc už neviděla...
Policie přiznává, že se podobné případy v poslední době množí. Často jde ale o legální záležitost. „Lidé v zoufalé situaci uzavřou smlouvu o zprostředkování a za to předem zaplatí peníze. Zprostředkovatelé, kteří slibují peníze i v případě špatné bonity klienta, mu nakonec řeknou, že se to nepovedlo,“ uvedl Pavel Průša, detektiv hospodářské kriminálky.
Časté jsou ale i vyloženě kriminální případy, kdy podvodníci oberou důvěřivce o mnohem větší částky. „Před časem kolegové obvinili muže, který v Brně a okolí z lidí podobným způsobem vylákal téměř půl milionu korun,“ říká Průša.
Pokračování na straně 11
Banky zpřísnily půjčky...
Dokončení ze strany 1
Podle kriminální policie se množí případy podvodníků, kteří se snaží vydělat na zpřísněném přístupu bank ke klientům po finanční krizi. „Spolu s kolegy v posledních měsících evidujeme zvýšený počet podvodů kolem poskytování nebankovních půjček. Přesné statistiky této činnosti nejsou známé, protože se vedou většinou v kategorii podvod. Může za tím být i přísnější prověřování ze strany bank,“ uvedl kriminalista Pavel Průša.
Tuzemské bankovní domy i společnosti zabývající se poskytováním spotřebitelských úvěrů, jako je například Cetelem, ale uvádějí, že svá kritéria pro posuzování bonity klientů neměnily. Například Tomáš Kofroň z Raiffeisenbank uvedl, že jeho banka kritéria pro posouzení jednotlivých žadatelů nezpřísňovala. „Máme dlouhodobě nastavené požadavky. Každý žadatel je podobně jako v jiných bankách prověřován v registru dlužníků a v bankovním registru. Po klientovi v případě spotřebitelského úvěru chceme potvrzení o zaměstnání a v případě podnikatele i poslední daňové přiznání,“ uvedl Kofroň.
Problém pro lidi s nízkými příjmy Doplnil však, že každá banka využívá svoje mechanismy. Prověřování podle něj může být po finanční krizi důslednější. „Do problémů, které popisujete, se nejčastěji dostanou lidé s nízkými příjmy, kteří jsou již zadlužení. Jejich žádosti nejsou úspěšné ani u splátkových společností,“ uvedl mluvčí Kofroň.
Martin Malý ze společnosti Cetelem, která v tuzemsku poskytuje spotřebitelské úvěry, sdělil, že případný klient musí projít podrobným sítem. „Každý případ se posuzuje jednotlivě. Samozřejmě, že když přijde někdo z ulice nebo nás žádá člověk, kterému jsme už v minulosti půjčili a neměli problémy, je to rozdíl,“ sdělil Malý.
Podle něj je problém především v chabé legislativě. „Když chce dneska někdo půjčovat peníze, nic mu v tom v podstatě nebrání. Když si budete chtít otevřít hospodu, budete muset mít pro tu živnost alespoň praxi. Stejně jako si my zjišťujeme informace o žadateli, měl by si i on zjistit, od koho si vlastně chce půjčit peníze,“ dodal Malý.
Analytik David Marek z Patria Finance míní, že fenomén předlužených lidí a na nich vydělávajících firem není nový. „Dokud bude dostatek, promiňte, hloupých lidí, kteří se nechají připravit o peníze, a dostatek vykutálených, kteří se o to budou pokoušet, tak se s tím budeme stále setkávat,“ doplnil Marek. kož
O podvodech na internetu čtěte na straně 13
