Vojenská junta začala provádět plán, který má skoncovat s protesty buddhistických mnichů a veřejnosti
RANGÚN/PRAHA Pokojné demonstrace buddhistických mnichů, opozice i obyčejných lidí se mohou brzy změnit v pouliční masakr. Barmská vojenská junta ve snaze zastavit pokračující protesty vyhlásila včera večer na následujících 60 dní zákaz vycházení od deváté hodiny večerní do páté hodiny ranní a zákaz shromažďování více než pěti osob.
Podle nejmenovaných diplomatů citovaných agenturou Reuters se generálové uzavřeli v takzvaném „válečném kabinetu“ v nové metropoli Naypyidaw, aby zde prodiskutovali svou strategii. Junta do Naypyidaw přesídlila před necelými dvěma lety z Rangúnu. Podle jedné z verzí se totiž generálové obávali amerického vojenského útoku z moře, proto měli za nové hlavní město vyhlásit v džungli skryté Naypyidaw.
Dalším náznakem dramatizující se situace jsou údajné rozkazy ke stáhnutí vládních jednotek, které léta bojují s guerrilovými oddíly, jejichž bojovníci se rekrutují z etnických menšin. Junta měla do Rangúnu, kde jsou nynější protesty největší, povolat především vojáky z tzv. 22. divize, která nyní bojovala proti partyzánům z etnika Karenů. Oblasti, kde vládní vojáci svádějí s rebely tvrdé boje, se mezi členy opozice říká „černé oblasti“. Dochází zde k těm největším zvěrstvům, jako je mučení, upalování lidí za živa, únosy a následné zotročování vesničanů včetně dětí.
22. divize se na těchto zvěrstvech prý často podílí. Junta její členy povolala do Rangúnu zřejmě nejen kvůli této drsné pověsti, ale i proto, že to byla právě 22. divize, jež krvavě potlačila protivládní protesty z roku 1988. V Rangúnu tehdy zahynulo 3000 lidí. „22. divize byla povolána do Rangúnu se stejným úkolem, jaký dostala v roce 1988,“ komentoval údajné povolání jednotky Nerda Mya z povstalecké skupiny Karenská národní unie. V Rangúnu se včera opravdu začali rozmísťovat vojáci i speciální jednotky rychlého zásahu.
Od nejčernějších scénářů by Barmu ale mohla podle některých expertů odvrátit Čína. Ta je jedním z mála spojenců a obchodních partnerů současného režimu. Peking se sice opět staví do role „mrtvého brouka“ a ohání se prohlášeními, že se nevměšuje do vnitřních záležitostí žádné země. Přesto z „říše středu“ zazněly opatrné výzvy k tomu , aby barmská junta provedla určité reformy včetně politických. Rovněž se mluví o tom, že Čína nebude chtít riskovat svou image před pekingskými olympijskými hrami a od junty se odvrátí. Naopak jednoznačně reagovaly USA. Prezident Bush včera vyhlásil zpřísnění ekonomických sankcí proti generálům i všem osobám, které je finančně podporují.
Mniši, noví vůdci
Svou váhu mají rovněž barmští buddhističtí mniši, kteří na rozdíl od roku 1988 hrají v nynějších protestech vůdčí roli. V uplynulých dnech pohrozili, že členům junty včetně jejich rodin a přátel odepřou nirvánu a vyloučí je z kruhu opětovného zrození. Včera se i přes hrozby generálů vydalo do ulic Rangúnu 30 000 mnichů.
Barmská vojenská junta se za dobu své 45leté vlády nezdráhala k násilí sáhnout. Výjimkou nebyly ani zásahy proti mnichům. Naposledy se tak stalo během zářijového protestního shromáždění.
Protesty v Barmě vyvolalo dramatické zvýšení cen pohonných hmot a některých druhů potravin, k němuž přistoupila vládnoucí vojenská junta 15. srpna. K několika stovkám především opozičních aktivistů se později přidali vlivní buddhističtí mniši a nakonec i veřejnost. O víkendu jen Rangúnem pochodovalo 100 000 demonstrantů. Existují silné obavy, že junta pod vedením generála Than Shweho protesty krvavě potlačí tak jako v roce 1988. Tehdy v ulicích zůstalo na 3000 mrtvých. Do popředí se vedle mnichů opět dostala i hlavní představitelka opozice, nositelka Nobelovy ceny z roku 1991 Aun Schan Su Ťij.
Dále čtěte: „Mniši v hledáčku...“ str. 11
