KOMENTÁŘ
Poctivý véčkař, který nikdy nezalhal, je chiméra, košer prase, myšlenkový konstrukt, zkrátka něco, co v realitě nepotkáte. Zdá se vám tento soud vůči představitelům Věcí veřejných příliš příkrý? Není takový, je jen realistický.
Každý z poslanců VV toho voličům nasliboval tolik, že by mu nestačila ani dvě volební období a plná státní kasa k tomu, aby slovo dodržel. Strana vznikla tak, že komunální de facto občanské sdružení, které svou politiku vymezovalo především negativně, expandovalo pomocí marketingu na celorepublikovou úroveň. Výsledkem je poslanecký klub, jehož myšlenkovou a programovou konzistenci nejlépe vystihuje termín stádo.
Dvacet čtyři jedinci, které neváže nic víc než přítomnost na stranické kandidátce, se nemohou nikdy shodnout. Třeba proto, že někteří si místo na kandidátce jednoduše koupili sponzorským darem, jiní podobné přeskákali díky své popularitě. Jak chcete takto vzniklou skupinu řídit? Normální politickou stranu spojuje program, sdílené hodnoty a názory členů, tradice. Věci veřejné spojuje jen „ředitel projektu“ Vít Bárta. I kdyby nakrásně byla pravda, že uplácel pana Škárku, co jste čekali? Podívámeli se na zavedené strany, neunikne ani poměrně tupému pozorovateli, že poslanecký klub je vždy tak trochu v opozici vůči stranickému vedení, případně i vládě (je-li strana součástí koalice). To se děje ve stranách, kde jsou poslanci zkušenými, politiky znalými, stranické mechanismy respektujícími rutinéry. Mají nováčci předvádět cosi lepšího? Neber úplatky... nebo se z toho zblázníš Pan Škárka chce zřejmě působit jako rozhodný a vyrovnaný člověk, spíš však bylo vždy patrné, že své extrémní názory na cokoli rád okázale prezentuje a svou rázností spíš něco zakrývá. Což ovšem nevylučuje, že říká pravdu.
Pokud Vít Bárta opravdu straníky dílem uplácí, dílem vydírá, nezbývá nám než se modlit, aby policie byla schopnější než ABL a cosi vyšetřila. Hlavně musíme doufat, že kauza doputuje až k soudu. Závody v podávání trestních oznámení přenechme Radku Johnovi, Jiřímu Paroubkovi a jiným politickým velikánům. Kdybychom Vítu Bártovi, jemuž rádi připisujeme ďábelské schopnosti, v téhle kauze dovolili racionální chování, nelze pochopit, proč úplatky doručuje v pytlíku kolega poslanec. To ani zakladatel detektivní agentury není schopen vymyslet rafinovanější způsob uplácení? Vysvětlení, jež pro Škárkovo chování nabízejí jiní, nezní o nic více věrohodně. Prý pana Škárku momentálně řídí jeden z kmotrů nejmenované koaliční strany a jeho zájmem je poškozovat VV. To by ovšem dotyčný musel být schopen vyvolávat tyto mediální vlny, čemuž věří jen zarytý spiklenecký teoretik.
Třetí možnost je dost prozaická a málo senzační. Jaroslav Škárka se nemůže ubránit pocitu, že je ve straně pátým kolem u vozu. Když chtějí novináři zjistit stranické stanovisko, volají Vítu Bártovi, když je nejhůř, i předsedovi Radku Johnovi. O výkonného místopředsedu nikdo nestojí. Ani řeči o pitbulech a neumytých Ukrajincích už nikoho z míry nevyvedou. V okamžiku, kdy některý z novinářů zbystří, je-li nezávazně řeč o úplatcích, pan poslanec rád opakovaně povypráví (před vypnutým diktafonem samozřejmě) spiklenecké historky. Alespoň na chvilku se pak cítí důležitým. Jenže tohle nezní dostatečně světoborně, nebyla odhalena nepravost, jen směšná lež.
Popravdě řečeno nevíme o úplatcích vůbec nic, pan Škárka vyprávěl pod slibem anonymity a poslankyně Dagmar Navrátilová „potvrdila, že slyšela, že někdo z véčkařů ,dostal nabídku úplatku‘ “. Nemáme dokonce ani rozmazanou fotografii poslance Babáka se sáčkem bankovek. Užitek z kauzy však můžeme nalézt v lekci, kterou pan Škárka, vlastně mimochodem, Vítu Bártovi poskytl. Když má strana předsedu a místopředsedu, kteří jsou vůdci jen na papíře, zaslouží si špatnou pověst ten, který celou organizaci ze zákulisí řídí. Slušnou stranu vede její předseda, proto by se pan Bárta měl předsedou rychle stát, aby se poslanci nemuseli divit tomu, že se je pokouší úkolovat. Ani v okamžiku, kdy Vít Bárta bude předsedou, nezmizí pochyby nad vnitrostranickou kulturou véčkařů. Vždyť co chcete od lidí, kteří podepsali směnku – smlouvu o vlastní poslanecké nezodpovědnosti? Nebo od bojovníků proti dinosaurům, kteří svého policajtského dinosaura Humla od spravedlnosti odstřihli? Porozumět jinakosti véčkařů znamená připustit si, že pokud vyjde Vítu Bártovi jeho podnikatelský záměr, bude stranický systém vážně narušen a normy slušné politiky, programové čitelnosti a konzistentnosti se stanou jen veteší pro milovníky „starých časů“.
***
Ani v okamžiku, kdy Vít Bárta bude předsedou, nezmizí pochyby nad vnitrostranickou kulturou véčkařů. Vždyť co chcete od lidí, kteří podepsali směnku – smlouvu o vlastní poslanecké nezodpovědnosti?
O autorovi| MARTIN ZVĚŘINA, komentátor LN e-mail: martin.zverina@lidovky.cz
