PRAHA Karlovy Vary. Ústí nad Labem. Hradec Králové. Takový je výčet největších základen současné české neonacistické scény.
Proč právě tato místa? Spojuje se v nich téměř výbušná kombinace - vysoká nezaměstnanost a početná romská komunita. A právě to podle odborníků na extremismus přitahuje ultrapravičáky jako magnet. „Neonacisté, respektive jejich politický zástupce Dělnická strana, dobře vycítili oblast potencionálních voličů. Na severu Čech měli nejvíce akcí před volbami, a také se to potom do výsledků promítlo,“ vysvětlil LN expert na extremismus Ondřej Cakl, který neonacistickou scénu dlouhodobě sleduje.
Velkým problémem podle něj může být i severní Morava. „Když si uvědomíme, jak mnoho sympatizantů neonacisté v této oblasti mají, není volba posledního žhářského útoku vlastně tak překvapivá. I když je nutné dodat, že takoví fanatici mohli zaútočit v podstatě kdekoliv,“ řekl Cakl.
Nejmenší podporu mají naopak radikálové v Praze.
Nejvíce žhářů je na Bruntálsku I policejní záznamy hovoří jasně -sever Moravy nebyl cílem žhářských útoků poprvé. Na Bruntálsku už policie eviduje útoky zápalnými lahvemi z let 1996, 1998, 2007 i 2008. Oblíbená jsou města Bruntál či Krnov. Celkem takových případů bylo pět.
Moravská scéna je specifická tím, že je tu více menších radikálních skupin, které často řídí jeden „vůdce“. „U toho posledního útoku to bylo naprosto evidentní. Ten člověk tu skupinu řídí, organizuje, kdo zařídí lahve, zápalné šňůry a tak dále,“ popisuje Cakl.
Na ultrapravicové scéně se nyní podle údajů BIS aktivně pohybuje kolem čtyř tisíc lidí. To jsou členové nejrůznějších hnutí, kteří se účastní demonstrací. Samotná podpora je však několikanásobně vyšší. Dělnické straně v posledních volbách dalo hlas kolem 28 tisíc voličů. Pokud na podzim opravdu dojde ke zrušení Dělnické strany, extremistům to do určité míry zkomplikuje existenci. Ne ale natolik, aby je to odradilo od další aktivity.
„Určitě je zrušení strany zpomalí. Budou se muset přejmenovat a všechno udělat znova s tím, že se budou tvářit, že nejsou úplně stejné uskupení jako Dělnická strana. Ideální by bylo, kdyby jim soud zakázal politickou činnost, to by museli vyměnit i vedení za úplně nové lidi,“ popsal Cakl.
Dělnická strana už od počátku své existence spojení s neonacisty odmítá. Podle odborníků je to ale jen „zástěrka“ protože ve vedení strany se objevují stejní lidé, kteří jsou i členy hnutí Národní odpor. To sice oficiálně neexistuje, ale organizuje shromáždění, provozuje webové stránky a je prokazatelně činné. Podobně je na tom i hnutí s názvem Autonomní nacionalisté.
