VELEHRAD Útroby jednoho z nejvýznamnějších poutních míst na Moravě zaplnilo lešení. Velehradská bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje podstupuje omlazovací kúru, nejrozsáhlejší za dlouhé desítky let. Věřící si tam budou ruce s řemeslníky podávat možná až několik let.
Práce uvnitř rozlehlého chrámu nejsou nic snadného: jen lešení má na výšku na dvě desítky metrů. Experti z něj musejí například vyhodnotit, jak opravit rozsáhlé nástěnné malby, jež na několika místech narušila zatékající voda, které novodobé přemalby odstranit a zda či jak doplnit poničené části. Souběžně s tím musejí brát v úvahu také nejšetrnější způsob instalace nového osvětlení chrámu a další související práce.
Zásah restaurátorů či alespoň důkladné očištění od prachu a špíny potřebují i štuky, obrazy na oltářích a sochařská výzdoba baziliky. Vnásledujících letech pak musí přijít například na rozměrné varhany se třemi manuály, šedesáti rejstříky a úctyhodným počtem 5521 píšťal. Zatímco samotná technologie je novější, řezbářské práce na varhanách jsou barokní. Obnovy se dočká i velehradské lapidárium přímo pod bazilikou.
Monika Vývodová z olomouckého arcibiskupství připomněla, že na příčnou loď a presbytář baziliky poskytly příspěvek takzvané norské fondy, a to celkem více než půl milionu eur. Další peníze přidal Zlínský kraj a na placení práce restaurátorských mistrů se podílejí také dary několika rakouských diecézí, kde vybrali v součtu stovky tisíc korun. Celkové náklady na opravu baziliky včetně výměny sítí či obnovy obvodové zdi činí podle předběžných odhadů kolem čtvrt miliardy korun.
Práce přitom hlídají památkáři velice přísně: areál se totiž na jaře stal novou národní kulturní památku. „Popravdě, nechápu, proč jí vzhledem ke svému významu nebyl již dávno předtím,“ poznamenal ministr kultury Václav Jehlička, který návrh předkládal.
Součástí obnovy poutního areálu bude také nové řešení přístupových cest, rozmístění zeleně či třeba parkovišť. Autoři projektu chtějí využít také někdejší klášterní sýpky a konírny, v nichž by mohly vzniknout výstavní prostory či badatelské středisko.
Velehradský komplex patří k nejvýznamnějším duchovním místům Moravy. Stojí již přibližně 800 let, avšak současnou podobu získal klášter po požáru na přelomu 17. a 18. století. V roce 1985 udělil papež Jan Pavel II. bazilice vyznamenání Zlaté růže, které má jen sedm chrámů ve světě, mimo jiné ve francouzských Lurdech, polské Czenstochowé či v rakouském Mariazell.
***
Opravy přiblíží také laikům
Velehradská farnost hodlá opravy baziliky přibližovat odborníkům i laikům. První takovou příležitostí bude v úterý v 16 hodin v kapitulní síni vedle baziliky představení způsobu restaurování výzdoby. Zájemcům má odpovídat památkář Vratislav Nejedlý z ústředního pracoviště Národního památkového ústavu a restaurátorka Milena Nečásková, která se na odborných pracích uvnitř baziliky přímo podílí.
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
