BRUSEL (od stálé zpravodajky LN) Bruselským rezidentům začnou odpoledne nad hlavami létat stíhačky F16, před královským palácem projdou navoněné armádní jednotky a Belgičané, přestane-li pršet, vyrazí na piknik. Stát si připomíná 178 let od svého vzniku, a tak se bude slavit.
Paráda to ale bude dvojaká. Krátce před dnešním výročím se totiž země ponořila do politické krize. Premiér Yves Leterme podal demisi do rukou krále, ten ji ale nepřijal - ačkoliv věděl, že Leterme vyčerpal všechny možnosti nalezení smíru ve vládě. Král určil tři muže, kteří mu mají do konce července předložit návrh řešení, mnoho šancí na úspěch se jim ale nedává. Na snaze vyřešit konflikt podél jazykové a kulturní hranice mezi Vlámy a Valony si belgičtí politici vylamují zuby už roky a odtud aktuální skepse. „Totální chaos“, „řešení v nedohlednu“, „stát nad propastí“, svědčily ostatně o bezradnosti titulky zdejších novin minulý týden.
Leterme stanovil datum 15. července jako nejzazší termín, kdy se koaliční strany dohodnou na společném postupu v klíčových bodech vládního programu.
Něco se podařilo, politici se ale rozešli, tak jako už tolikrát v minulosti, nad „problémem BHV“.
BHV je největší volební obvod v zemi, který tvoří Brusel a komunity Halle a Vilvoorde. Frankofonní obyvatelé tohoto vlámského obvodu mohou volit frankofonní politiky kandidující za hranicemi distriktu, což je v Belgii ojedinělé. Vlámské strany žádají zrušení této dichotomie a správní připojení Halle a Vilvoorde k Flandrám. To by znamenalo, že tamních zhruba 155 tisíc frankofonů by muselo volit jen vlámské strany a podléhalo by vlámské justici.
Frankofonní politici to, nepřekvapivě, odmítají. Nejen kvůli samotnému faktu ztráty části voličů, ale také proto, že to považuje za zásadní krok směrem k územní a správní celistvosti Flander, tedy dalšímu přiblížení rozpadu Belgie na Flandry a Valonsko. A zatímco počet Vlámů přejících si odtržení stále roste - nyní je to každý čtvrtý až třetí - chudší a méně početní Valoni jsou vesměs proti.
Bývalý belgický premiér Mark Eyskens označil pro deník Financial Times kolaps vlády kvůli jednomu volebnímu obvodu za „šílenství“, nicméně tak to je. Právě budoucnost BHV prodloužila historické bezvládí v zemi po loňských volbách, které trvalo devět měsíců.
Čekání na královy rádce Nyní se tedy čeká, s čím přijdou královi rádci. Možností je pár, od povelu Letermově koalici „vraťte se za jednací stůl“ až po předčasné volby. Šeptat se však už začalo o tom, že Belgie - federální stát -spěje ke konfederaci, svazek nezávislých států. V něm by Valoni oželeli ztrátu několika dvojjazyčných komunit podél hranice Flandry/Valonsko a Vlámové by na sebe vzali většinu státního dluhu. Ten v Belgii činí neuvěřitelných 85%hrubého domácího produktu.
Spekulace o nákroku ke konfederaci ostatně přiživil sám král Albert II., který v projevu řekl, že je potřeba najít „nové formy soužití v naší zemi“. S konfederací, stejně jako s rozdělením BHV, ale musí souhlasit obě části země.
***
Na snaze vyřešit konflikt mezi Vlámy a Valony si politici vylamují zuby už roky
