Vesmírná měřítka, jak nám neopomínají připomínat věda i pohled na noční oblohu, se s těmi lidskými obvykle radikálně rozcházejí. Planeta označovaná jako HL Tau b je v tomto ohledu milou výjimkou.
Mezinárodní tým, který ji objevil, se totiž domnívá, že tato velmi mladá planeta má za sebou nanejvýš tak dlouhou existenci jako její hvězda, tedy 100 tisíc let. Odhady stáří našeho druhu se pohybují mezi 100 až 200 tisíci lety.
Batole mezi exoplanetami se skrývá v plynném disku kolem hvězdy HL Tau ležící asi 460 světelných let od Země. Díky teleskopům VHL ve státě Nové Mexiko a britskému MERLIN vědci ve vzdálenosti asi 65 astronomických jednotek (tedy 65násobku vzdálenosti Země–Slunce) od mateřské hvězdy objevili těleso, které je 14krát hmotnější než Jupiter.
HL Tau b patrně vznikl velmi rychle díky gravitačním nestabilitám v plynném disku kolem hvězdy. Podle rozložení hmoty v něm totiž nemohlo v této vzdálenosti dojít k pomalému „nabalování“ hmoty na zárodek planet. Tento proces mohla odstartovat například i hvězda XZ Tau, která se v blízkosti disku kolem HL Tau ocitla před pouhými 1600 lety.
HL Tau b se však dost možná mezi planetami dlouho neohřeje. Zatím se pohybuje v přechodové zóně mezi planetami a „nepodařenými hvězdami“, tzv. hnědými trpaslíky. Ti jsou definováni jako objekty s hmotností 13 až 75 hmotností Jupiteru. Někteří odborníci také upozorňují na skutečnost, že HL Tau b bude pravděpodobně dál sbírat hmotu z okolí a poroste, takže nakonec z kategorie planet vystoupí jednoznačně.
Ale řady exoplanet ani tak neprořídnou: tým pracující na teleskopu SuperWASP včera zveřejnil údaje o 10 nových tělesech tohoto typu. Celkem jich už známe více než 270.
