„Chtěli jsme se vyhnout tomu, aby byla výstava viděna ve špatném světle,“ vysvětloval deníku The Times archivář Karl Dettmaer, který se snažil zpracovat citlivé téma Germanie již od 80. let. Proto expozice stojí v blízkosti památníku holocaustu. Tím se autoři výstavy snažili vyhnout nařčení, že se pokoušejí oslavovat nacistickou éru. Židé jako oběti Germanie „Umístění výstavy v těsné blízkosti památníku nám připomíná, že na stavbu Germanie doplatili zejména Židé. Byli vyhnáni ze svých domovů, aby jejich zbořené domy uvolnily místo pro tento megalomanský plán,“ řekl v pondělí při slavnostním otevření výstavy německý ministr financí Peer Steinbrück. „Jejich takzvané přesídlení bylo prvním krokem na cestě ke smrti v ghettech či koncentračních táborech,“ dodal.
Hitlerovo město snů mělo ohromovat především svou velikostí. V centru Germanie měl podle návrhu Speera stát Velký sál s kupolí vysoký až 220 metrů, určený až pro 150 tisíc lidí. Zde se měly konat projevy a velká shromáždění. Další obří budovou mělo být německé kancléřství, které by stálo na místě dnešního. Velikost Hitlerovy pracovny byla projektována na 900 metrů čtverečních (pracovna Angely Merkelové má pro srovnání pouhých 142 metrů čtverečních). Přestavěna měla být prakticky celá metropole – ulice, dopravní tepny, v plánu byla i nová univerzita. Radost z bombardování Berlína „Berlín bude srovnatelný pouze s metropolemi starověkých Egypťanů, Babyloňanů nebo Římanů. Co bude vedle něho znamenat Londýn nebo Paříž?“ prohlašoval svého času hrdě diktátor. Jeho troufalá vize však skončila dříve, než předpokládal. Ačkoli Albert Speer pečlivě načrtl do detailu veškeré plány města, do konce války se z projektu mnoho nerealizovalo. Němci měli tři hlavní překážky: nedostatek pracovní síly, stavebního materiálu a množství staveb, které jim stály v cestě. Speer měl dokonce radost z bombardování Berlína, protože zničilo domy, které by stejně musely být kvůli Germanii zlikvidovány. Architekt je na výstavě představen jako záporná postava, která hodlala chladnokrevně využít neštěstí Židů k výstavbě Hitlerovy metropole. Později se od svých záměrů distancoval. „Místo toho, aby byla Germania městem pro Hitlera, stala se jeho hrobem,“ zapsal si po válce do deníku. Výstava bude pro veřejnost otevřena v sobotu a potrvá až do konce roku.
***
Němci zrekonstruovali plán budoucí metropole třetí říše
Adolf Hitler plánoval po vítězné válce přestavět hlavní město říše Berlín a přejmenovat ho na Germanii. Na jaře roku 1936 zadal úkol svému dvornímu architektu Albertovi Speerovi a ten za tři měsíce vypracoval velkolepý plán. Hitler, který chtěl být původně architektem, si svůj sen z mládí začal prostřednictvím Speera naplňovat. Nadaný architekt mnoho vůdcových plánů a náčrtů zpracovával a rozvíjel do konečné podoby.
V centru Germanie Hitler plánoval vybudování Velkého sálu s kupolí, vysokého 220 metrů o průměru kopule 250 metrů. Budoucí místo nacistických srazů mělo pojmout 180 tisíc diváků. Na jeho vrcholu měla být umístěna říšská orlice.
Albert Speer předvádí Adolfu Hitlerovi v červenci 1940 model budoucí Germanie. Velkorysá přestavba měla být dokončena do deseti let a měla svou výstavností předčit pařížský projekt Napoleona III. Originální model byl zničen v dubnu 1945.
Ke Kuppenhalle, největší budově na světě, byl projektován příjezd třídou širokou 125 metrů, po stranách vyzdobenou symboly režimu
